Chetité a Chetitská říše

Chetité byli indoevropským národem, který žil na drsných planinách střední Anatólie od 18. století př.n.l. a jejich hlavním městem byla Chattuša. Založili mocnou říši, která se střetávala se všemi tehdejšími význačnými civilizacemi – Babylónií, Asýrií a Egyptem.

Chetitský král byl sice absolutním panovníkem, ale ve vládnutí mu pomáhala rada starších pankus, která měla poměrně velké pravomoci. Král byl považován za zástupce boha na zemi a proto se musel účastnit všech náboženských obřadů, aby prokázal svou čistotu. Vládnoucí vrstvu tvořily šlechta a kněžstvo. Lidová vrstva se dělila na svobodné lidi, kteří většinou pracovali pro palác, chrámy nebo velká šlechtická panství, a otroky z vojenských tažení.

Chtetitský jazyk

Chetité mluvili chetitským jazykem, který nepatřil do skupiny indoevropských ani semitských jazyků. Někteří odborníci se domnívají, že chetitský jazyk může být příbuzný severozápadní kavkazské jazykové skupině.
Trevor Robert Bryce (australský odborník specializující se na Chetity) ve své práci napsal. “Důkazy o „hattické“ civilizaci poskytují zbytky jednoho z neindoevropských jazyků nalezených v pozdějších chetitských archivech. Jazyk je identifikován v několika textech, ve kterých se objevuje, výrazem hattili – „(napsáno) v jazyce Hatti“.

Chetité a náboženství

Chetitské náboženství zahrnovalo uctívání země, zosobněné jako bohyně matky , kterou Chetité uctívali, aby si zajistili bohatou úrodu a vlastní blaho. Chetitský panteon zahrnoval například Taru (boha bouře), bohyni Furušemu nebo Wurunšemu (bohyni slunce) a celou řadu dalších bohů. Chetité spojovali mnoho svých bohů se zemí nebo s vodou.

Časem došlo k nevyhnutelném – k několika střetům Chetitů s Egyptem.