fbpx

Třetí přechodné období je ohraničeno vládami 21. a 25. dynastie, časově ho lze datovat do obdbobí cca 1078 – 664 př.n.l. Počátkem tohoto období se v jižní části Egypta zmocnilo vlády Amonovo kněžstvo. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastii. V egyptské deltě se později chopili moci libyjští dobyvatelé, jejich 22. dynastie vládla severní části Egypta a postupně ovládli i střední Egypt.

Od 22. dynastie k 24. dynastii (945 př.n.l. – 747 př.n.l.)

Díky libyjským žoldnéřům, kteří byli už dlouho členy královské armády, se k moci dostala dynastie Šešonků. Nastolila vojenskou diktaturu, ale zachovala královské rituály. Království se ale znovu začalo rozpadat, protože nikdo z potomků Šešonka I. nebyl schopen zachovat jednotu země. Egypt se rozpadl na menší oblasti, které byly ovládány královskými rodinami z velkých center jako např. z Tanidy, Herakleopole Magny nebo Leontopole.

Dvacátá čtvrtá dynastie (jinak také saiská dynastie) vládla od roku 724 do roku 712 př.n.l. Nejvýznamější panovník byl Bekenrenef (Bokchoris), vládce v městě Sais v nilské deltě. Podařilo se mu znovu sjednotit celý Egypt, byť jen na devět let. Nakonec však byl sám svržen.

25. dynastie (747 př.n.l. – 664 př.n.l. )

25. dynastie (někdy též nazývaná jako núbijská, kušitská nebo etiopská dynastie) je první dynastií, které patří do historického období označovaného jako Pozdní doba (někteří badatelé ji ovšem řadí do Třetí přechodné doby a Pozdní dobu počítají až od následující 26. dynastie). 

Pianchi – první faraon 25. dynastie – dokázal ovládnout tři čtvrtiny území. Jeho následníci ale byli poraženi Asyřany, kteří dobyli Memfidu (Mennofer), severní část Egypta a vyplenili Théby (Veset).