fbpx

O pověst Ninive se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký Záb. “Kniha Jonášova” popisuje Ninive jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny. Přesnou polohu města se pokusil určit ve 12. století španělský cestovatel Benjamin z Toleda, který jej umístil na východní břeh řeky Tigirs.

Nejstarší mapu lokality pořídil Claudius James Rich roku 1820 a to bez jakýchkoliv archeologických sondáží. V 19. století Francouz Paul-Émile Botta (konzul u tureckého sultána v Mosulu) objevil ve vesnici Chorsábád ruiny paláce, který si nechal vystavět Sargon II. v 8. století př.n.l. a byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive. Ve skutečnosti šlo jen o velký palác, který ležel několik kilometrů od samotného Ninive.

Teprve o několik let později anglický asyriolog Austen Henry Layard získal potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou předtím zkoumal Botta. Měl štěstí – nejprve odhalil rozvaliny v lokalitě Nimrud a později na jihovýchod od Nimrudu objevil palác krále Senacheriba, Sargonova syna. Tento palác později ještě zkrášlil Aššurbanipal, který zde nechal zřídit rozsáhlou knihovnu. Právě zde nalezl Layard množství hliněných tabulek pokrytých klínovým písmem. Layard objevil Ninive a legendární město vystoupilo ze zapomnění.

Ninive – vzkvétající město

Město Ninive založili v 6. tisíciletí amorejští kočovníci. Za vlády 18. dynastie udržoval Amenhotep IV. – Achnaton diplomatické styky s králem Aššurubalitem I. Ramesse II. později uzavřel s Chetity první mírovou smlouvu v dějinách a tím byl Egypt chráněn před stále rostoucí hrozbou ze strany Asyřanů.

Zlatým věkem města bylo 8. století př.n.l. kdy vládl Senacherib. Právě díky Senacheribovi se Ninive stalo hlavním městem Asýrie, která se osvobodila z mitannského vazalství a získala velkou moc. Senacherib nechal kolem Ninive vystavět hradby o délce 5km s patnácti branami. Vodu do města přiváděl vodovod vysoký dvacet metrů, široký deset metrů a překonával propast tři sta metrů hlubokou. Ve městě vystavěl krásný palác.

Aššurbanipalův palác

Aššurbanipalův palác byl kopií paláce Aššurnasirpala, který vládl v Nimrudu. Aššurbanipalův palác se rozkládal na ploše větší než deset hektarů a kromě paláce byly v areálu také chrámy a kaple zdobené freskami, okřídlenými býky a vyobrazením bohyně Ištar.

Palác tvořily dvě odlišné části – první z nich byl babanu, část vyhrazená pro nepříliš významné návštěvníky a nacházely se zde také úřady, pokladnice a kancléřství. V zadní části babanu se nacházely dvě monumentální brány, kterými se vstupovalo do velkého trůnního sálu, který byl v samém srdci budovy. Zde se panovník setkával s velvyslanci a přijímal všechna zásadní rozhodnutí. Druhou částí paláce byl bitanu, což byla rezidence krále a dvora. Královské komnaty tvořily dvě místnosti zdobené reliéfy. Na jedné fresce nechal Senacherib zachytit své vítězství nad Židy.

Pád města Ninive

Aššurbanipal stvrdil svrchovanost svého národa válkou v Egyptě, kam vtrhl v roce 666 př.n.l. a došel až do Théb (Vasetu), které vyraboval. Roku 646 př.n.l. pak porazil Elamity a zničil jejich hlavní města Súsy.  Po jeho smrti v roce 627 př.n.l. propukla válka mezi jeho syny, která znamenala zkázu pro zemi. Asyřané nebyli schopni postavit se Médům, kteří s Chaldejci roku 612 př.n.l. zaútočili na Ninive, pobyli veškeré obyvatelstvo a město zničili. Asýrie zmizela z mapy světa.