Faraoni 12. dynastie, 1994 – 1797 př.n.l.

Informace o 12. dynastii se ve světle intenzivního studia datovaných monumentálních památek postupně přepracovávají. Některé z těchto studií uvádějí mnohem kratší období vlády než fragmentární Turínský papyrus a výtahy z Manethona. Kontroverzní jsou zejména vlády Senusreta II. a Senusreta III.

Další zmatek přineslo objevení “hieratických kontrolních značek” vyrytých do zdiva monumentů, které nechal postavit faraon Senusret III., a proto je datování 12. dynastie ve stavu neustálých změn. Josef Wegner například předkládá velmi silné důkazy pro devětatřicetiletou vládu v případě Senusreta III., které – spolu s objevem odkazů na “rok 30” Senusreta III. v Lištu a s důkazy o tom, že slavil svátek sed (královské jubileum) – hovoří ve prospěch mnohem delšího panování tohoto krále, než uvádí většina moderních chronologií.

Existují domněnky, že faraon Senusret II. vládl spíše devatenáct let (jak naznačují papyry objevené v městě Láhúnu) než kratší dobu, jak uvádějí zrevidované údaje. Je ale obtížné vtěsnat tyto dlouhé vlády mezi absolutní data, která navrhují někteří egyptologové. Důkazy pro delší vlády panovníků 12. dynastie by mohly svědčit ve prospěch teorie koregencí (spoluvlády), založené na monumentech s dvojím datováním. Mnoho badatelů však předložilo přesvědčivé důkazy vyvracející některé spoluvlády, jako například Amenemheta I. se Senusretem I., Senusreta I. s Amenemhetem II. i a Senusreta III. s Amenemhetem III.