fbpx

Amenemheta III. vládl skoro 50 let a po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Amenemhet IV. Egyptská říše byla v období stagnace – rozdílná úroveň v oblastech v Déltě a u jižní hranice s Núbií byla předpokladem pro postupný úpadek.

Vláda Amenemheta IV. začala dvouletou spoluvládou s Amenemhetem III. Na počátku své vlády podnikl expedici na Sinajský poloostrov (zde za jeho vlády vznikly některé části chrámu bohyně Hathor) a také do země Punt. Expedice na Sinaj byly z důvodu dobývání tyrkysu v tamních dolech. Jenže klidná jeho vláda rozhodně nebyla …

Vládci v jednotlivých oblastech od Délty po Núbii projevovali stále větší a větší mocenské ambice. K tomu všemu do hraničních oblastí pronikali více a více asijské národy. Amenemhet IV. se sice pokoušel obnovit centralizovanou moc, ale jeho pokus nebyl úspěšný. Zdá se, že se musel potýkat i s ekonomickými nedostatky (způsobené mimo jiné nedostatečnými záplavami). V takové situaci pak bylo pro nového faraona velmi těžké bránit migraci asijských národů do Egypta.

Krátká vláda královny Sebeknofru vývoj událostí nijak zásadně neovlivnila. Následující 13. dynastie je již zahrnuta do Druhého přechodného období, které trvalo více než 200 let.

Pyramida Amenemheta IV. v Mazghunu (jižně od Dahšúru) měla jádro postaveno ze sušených cihel (což rozhodně není nejpevnější stavební materiál). To jen koresponduje s ekonomickou situací země za jeho vlády. Archeologové nemohou určit ani přesnou výšku, ani sklon stěn. Obložení pyramidy totiž dávno zmizelo.

Amenemhet IV.

Amenemhet IV.