Amenemheta III. vládl skoro 50 let a po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Amenemhet IV. Egyptská říše byla v období stagnace – rozdílná úroveň v oblastech v Déltě a u jižní hranice s Núbií byla předpokladem pro postupný úpadek.

Vláda Amenemheta IV. začala dvouletou spoluvládou s Amenemhetem III. Na počátku své vlády podnikl expedici na Sinajský poloostrov (zde za jeho vlády vznikly některé části chrámu bohyně Hathor) a také do země Punt. Expedice na Sinaj byly z důvodu dobývání tyrkysu v tamních dolech. Jenže klidná jeho vláda rozhodně nebyla …

Vládci v jednotlivých oblastech od Délty po Núbii projevovali stále větší a větší mocenské ambice. K tomu všemu do hraničních oblastí pronikali více a více asijské národy. Amenemhet IV. se sice pokoušel obnovit centralizovanou moc, ale jeho pokus nebyl úspěšný. Zdá se, že se musel potýkat i s ekonomickými nedostatky (způsobené mimo jiné nedostatečnými záplavami). V takové situaci pak bylo pro nového faraona velmi těžké bránit migraci asijských národů do Egypta.

Krátká vláda královny Sebeknofru (vládla asi 3 roky) vývoj událostí nijak zásadně neovlivnila. Následující 13. dynastie je již zahrnuta do Druhého přechodného období, které trvalo více než 200 let.

Pyramida Amenemheta IV. v Mazghunu (jižně od Dahšúru) měla jádro postaveno ze sušených cihel (což rozhodně není nejpevnější stavební materiál). To jen koresponduje s ekonomickou situací země za jeho vlády. Obložení bylo ale dávno rozebráno a tak dnes nelze určit ani výšku ani sklon stěn pyramidy.

Amenemhet IV.

Amenemhet IV.