V dokumentech o starověkém Egyptu najdeme mnoho popisů země Punt, této rajské zahrady a eldoráda starého Egypta. Její poloha ale dlouho zůstávala zahalena tajemstvím. V chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí jsou znázorněny cesty do země Punt. Odborníci se proto obrátili k tomuto chrámu, jestli se zde neskrývá vodítko. Nebo dokonce odpověď na otázku kde ležela tajemná země Punt?

V době 5. dynastie, 2 500 let př.n.l., se objevují první zmínky o cestáchi Egypťanů do vzdáleného kraje, který nazývali „země Punt“. V době Střední a Nové říše bylo obchodování s Puntem ještě intenzivnější a objevovalo se stále více vyprávění, pohádek a znázornění týkajících se této tajemné země. Z maleb na stěnách v Dér el-Bahrí se dozvídáme, že krom zlata a vzácného ebenového dřeva přivezla Hatšepsut i vzácná zvířata – paviány, psy a stromy kadidlovníku.

Pavián pomohl určit polohu země Punt

Byl to právě pavián, kdo pomohl určit, kde se nacházela. Pavián se totiž v Egyptě běžně nevyskytoval – byl přivážen ze země Punt a byl pro starověké Egypťany posvátným zvířetem. Jenže odkud tato zvířata pocházela?

V Údolí králů byla objevena mumie paviána, která byla podrobena zkoumání. Na ní byla provedena analýza stabilních izotopů kyslíku. Zkoumána byla paviánova srst a tak se zjistilo, kde zvíře žilo, než bylo dopraveno do Egypta.

Analýza ukázala na oblast, kde leží dnešní Eritrea nebo jihovýchodní část Súdánu. To znamená, že starověcí Egypťané museli plout po moři cca 1600km, než se do země Punt dostali. To je na tehdejší dobu skutečně nečekaný kousek.

Velké bohatství vzdálené země

Byla známá bujnou vegetací a žilo zde mnoho (pro Egypťany vzácných) zvířat. Z rostlin uveďme rozsochaté palmy, aromatické rostliny (olibán, pistácie terebintová), pryskyřice, myrha a pochopitelně kadidlo.

Kadidlo hořelo při pohřebních obřadech a v chrámech, sloužilo jako lék, kosmetický prostředek a používalo se při přípravě chutných pokrmů. Velké množství kadidlovníků nechala Hatšepsut zasadit před svým chrámem v Dér el-Bahrí.

Z fauny to kromě paviánů byli pilouni, želvy obrovské, levharti, nosorožci a žirafy. Ale ani nerostné bohatsvtí nenechávalo Egypťany chladným – zlato a elektron (přírodní slitina zlata a stříbra) byly pochopitelně také velmi žádané.