fbpx

Nadvládu národa Hyksósů, která přesdstavovala 2. přechodné období, ukončil teprve Ahmose I. – zakladatel 18. dynastie. S jeho nástupem začalo pro Egypt nové období blahobytu a rozkvětu země, které nazýváme Nová říše.

18. dynastie

Faraoni 18. dynastie definitivně vyhnali z Egypta Hyksósy. Dokázali stabilizovat Egypt a přivést Egypt znovu k blahobytu. Ahmose I. se staral zejména o reorganizaci státní správy a obnovu náboženství. V jeho snažení pokračoval jeho syn Amenhotep I., který nechal vystavět velké množství chrámů. Thutmose I. dobyl Núbii až po území 3. kataraktu a v Asii se dostal až k řece Eufrat.

Hatšepsut a Thutmose III.

Thutmose II. (syn Thutmose I.) neměl s manželkou Hatšepsut mužského potomka a po jeho smrti tedy nastal problém s nástupnictvím. Jeho nástupcem byl ustanoven Thutmose III. – syn zemřelého faraona s vedlejší manželkou. Protože byl ale příliš mladý, Hatšepsut (nevlastní matka Thutmose III.) se stala regentkou. Regentství se ale velmi rychle přeměnilo ve skutečnou vládu, která trvala 22 let. Hatšepsut se do historie zapsala zejména obchody s tajemnou zemí Punt a zádušním chrámem v Dér el-Bahrí.

Amenhotep IV. (Achnaton) – kacířský faraon

Další neklidná doba na sebe nenechala dlouho čekat. Po smrti faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Amenhotep IV, zvaný “kacířský faraon”. Pod vlivem své manželky Nefertiti stanovil Amenhotep IV. hlavním bohem slunečního boha Atona místo do té doby uctívaného Amona a přijal jméno Achnaton. Z Théb (Vasetu) přesídlil do severněji položeného Achetatonu (dnešní el-Amarna). Po jeho smrti nastoupil na trůn mladý Tutanchaton, který se vrátil do Théb (Vasetu) a pod vlivem Amonova kněžstva se přejmenoval na Tutanchamona.

19. dynastie

Haremheb neměl dědice a tak za svého nástupce určil dalšího generála, který se ujal vlády pod jménem Ramesse I. Ten začal se stavbou Velké sloupové síně v Karnaku. Velký rozmach Egypta nastal za vlády Sethi I. (syna Ramesse I.) a jeho syna Ramesse II. Ten se do historie zapsal velkou bitvou s Chetity u Kadeše, následně uzavřenou mírovou smlouvou s Chetity, chrámem v Abú Simbelu a novým hlavním městem Piramesse.

Ramesse II. – největší egyptský faraon

Dlouhá vláda Ramesse II. (66 let) skončila smrtí v roce 1212 př.n.l. a znamenala konec období prosperity a rozkvětu Egypta. Ramesse II. odkázal trůn svému třináctému synovi Merenptahovi, kterému bylo tehdy přibližně 60 let. Merenptah ještě udržel prestiž Egypta, podnikl vítězná tažení do Libye a Asie, ale nebezpečí tím zažehnáno zdaleka nebylo. Velké stěhování indoevropských národů na konci 2. tisíciletí př.n.l. otřáslo postavením mocností. Chetité a Asyřané byli pro Egypt stále nepříjemnějšími soupeři.

20. dynastie (1186 – 1078 př.n.l.)

Za vlády Sethnachtova syna Ramesse III. zažil Egypt poslední přechodné uklidnění. Ramesse III. provedl rozsáhlé správní a sociální reformy a upevnil vojenský systém, který byl narušen několikaletou anarchií. Konec jeho vlády byl poznamenán hospodářskými nesnázemi a spiknutími, které organizovali lidé blízcí faraonovi a ženy z královského harému.

Vlády Ramesse IV. až Ramesse XI. znovu přinesly anarchii a rabování země. Žádný z těchto panovníků nebyl schopen dostatečně se prosadit. Po smrti posledního panovníka ramessovské dynastie se země rozpadla na dvě části. Toto období označujeme jako Třetí přechodné období (1078 – 715 př.n.l.).