Hyksósové jsou pro nás i v této době zahaleni tajemstvím. Většina našich znalostí o Hyksósech je závislá na písemných pramenech. Tyto prameny – až na několik výjimek (např. Rhindův papyrus) – vycházejí z egyptské strany. Neznáme žádný hyksóský protějšek Kamosových textů. Máme však doklady ze systematických vykopávek v jejich hlavním městě, Avaridě (Tell ed-Dabaa). Víme, jak vypadaly paláce Hyksósů, chrámy, domy a hroby a můžeme pozorovat, jak se vyvíjela jejich kultura.

Lid z Avaridy byl od Egypťanů odlišován soudobým termínem „aamu“. Ten byl používándlouho před Druhým přechodným obdobím a také dlouho po ní pro pojmenování obyvatel Syropalestiny. Egyptologové tradičně překládají výraz aamu jako „Asijec“ – tj. obyvatel západní Asie.

Původ pojménování Hyksósové

Termín „Hyksós“ byl odvozen přes řečtinu z egyptského přídomku hekau chasut, „vládcové cizích (doslova hornatých) zemí“. Označuje pouze asijské panovníky. Sám o sobě neměl pejorativní význam, pouze vyjadřoval nižší postavení oproti egyptskému faraonovi a používali jej jak Egypťané, tak samotní hyksóští králové. V případech, kdy lze prokázat etymologii Hyksósů, pocházejí všechna osobní a královská jména Asijců žijících v tomto období na území Egypta ze západosemitských jazyků. Názory, že by se mohlo jednat o Churrity nebo dokonce Chetity se nepotvrdily.

Jako kulturní fenomén byli Hyksósové popsáni jako „svébytně egyptští“. Směs egyptských a syropalestinských kulturních znaků – jak ji dokládají předměty z vrstev D/3 a D/2 (vláda Apopiho) v Tell ed-Dabě – lze rozeznat na celém území delty od západu až na východ: v Tell Fauzíje a Tell Gezíra el-Farasu, západně od tanidského ramene Nilu včetně Faraši, v Tell el-Jahúdíje, Tell el-Maschútě a Tell el-Habua.

Všechna tato sídliště jsou mnohem menší než Tell ed-Dabaa a hlavní období jejich obývání se ve všech případech shodují s poslední hyksóskou vrstvou, ale dvě z nich – Tell el-Maschúta a Tell el-Jahúdíjazanikla ještě před dobou, kterou reprezentuje poslední hyksóská vrstva (D/2) v Tell ed-Dabě. Tell el-Maschúta a okolní osady se nacházejí ve Wádí Tumílátu, které vedlo k jedné z hlavních cest přes severní Sinaj do Palestiny. Bylo to malé sídliště, obývané pravděpodobně jen sezónně. Bohatství Avaridy pocházelo nejen z obchodu s Palestinou a Levantou, ale také z Kypru, a to zvláště v poslední fázi. Kamosova stéla vypočítává zboží dovážené Hyksósy („vozy a koně, lodě, dřevo, zlato, lapis lazuli, stříbro, tyrkys, bronz, bezpočet seker, olej, kadidlo, tuk a med“), dochovalo se však velmi málo dokladů o zboží, za které je hyksóští králové směňovali.