fbpx

Šepseskaf opustil pohřebiště v Gíze a postavit si hrobku v Sakkáře. Šepseskaf pro tento krok mohl mít náboženský důvod (na protest proti vzrůstajícímu vlivu kněžstva slunečního boha Re z Heliopole). Mohl k tomu mít ale pochopitelně i jiné důvody.

V Gíze již totiž nebylo vhodné místo ke stavbě dalšího královského komplexu, navíc jeho situaci dále komplikovala zodpovědnost za dostavbu komplexu jeho předchůdce. Stavba v Sakkáře mohla být také chápána jako projev sounáležitosti s rodem, který založil Snofru.

Šepseskafova mastaba je vybočením z řady pyramid, které si nechávali stavět předchozí faraoni. Současné rozměry Šepseskafovy mastaby jsou 99,6 x 74,4m. Šepseskafova mastaba navazuje tvarem na mastaby 1.dynastie v severní Sakkáře.

Od severu prochází dolů chodba o délce 20,95m, která přechází v podzemní chodbu o délce 19,5m. Ta vede dále do předsálí hrobky. Rozměry předsálí jsou 3,1 x 8,3m se stropem o výšce 5,36m. Chodba s výklenky o délce 10,6m ústí do pohřební komory o rozměrech 3,85 x 7,79m a výšce stropu 4,9m.

V pohřební komoře se nachází pozůstatky sarkofágu. V pohřební svatyni Šepseskafovy mastaby objevili archeologové zbytky sochy Šepseskafa.

mastaba
Základní údaje o mastabě:Popis mastaby:
původní délka základny: 106 m A  ohradní zeď
původní výška: 57 – 67 m B  pohřební svatyně
úhel sklonu stěn: 48° – 52° C  rampa (vzestupná cesta)

Šepseskafova mastaba – struktura

Vchod do podzemí spíše připomíná pyramidu než mastabu. Leží totiž v ose severní stěny asi 2,5 m nad základnou. Sestupná chodba z červené žuly přechází za malým vestibulem ve vodorovnou. Hned na počátku této části chodby je žulový zátaras ze tří padajících desek. Panovníkův posmrtný příbytek, do něhož ústí chodba, tvoří předsíň, pohřební komora a sklady. Předsíň a pohřební komora měly sedlový strop z červené žuly. Sedlový strop komory zespodu napodobuje valenou klenbu. V pohřební komoře byly nalezeny zbytky sarkofágu.

mastaba
A  pohřební svatyně
B  rampa vedoucí nahoru
C  rampa (vzestupná cesta)
D  šest výklenků
E  pohřební komora