fbpx

Mastaby, přímé předchůdkyně pyramid, byly hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti. V nejstarších dobách si je dávali stavět i králové, později jen hodnostáři a významné osobnosti. Známe jich v poměrně dobrém stavu několik set, a to ze všech historických epoch starověkého Egypta. Mastaby se stavěly nejen před pyramidami a současně s nimi, ale i po nich. Tvořily, a v troskách dodnes tvoří, celá “Města mrtvých”.

Stavba mastaby začínala vždy podzemní částí – jinak to ani technicky nebylo možné. Avšak i po dokončení nebo po značném pokroku ve výstavbě nadzemní části docházelo nejednou ke změnám, zejména když stavebník nečekaně povýšil. Například Ptahšepses si po dosažení hodnosti dozorce nad stavbami okamžitě zvětšil svou mastabu. Když se oženil s královou dcerou, dal v kapli vymazat obraz své první manželky, dokonce i svého prvorozeného syna, a nahradil je obrazy manželky a syna královského původu.

Podobné změny lze zjistit v mnoha případech i v podzemní části, protože vznešenější postavení umožňovalo a vyžadovalo bohatší pohřební výbavu. Známe ovšem i případy, kdy hodnostář, který upadl v nemilost, o svou mastabu přišel; obvykle ji dostal darem od krále jeho nástupce, který v ni provedl změny podle svého. Nejen knihy mají své osudy, jak říká básník, ale i hrobky.

Typy mastaby

Mastaby můžeme rozdělit na několik typů, které se odlišují podle místa a doby a zejména společenského postavení majitele. Nejstarší mastaby se stavěly z nepálených cihel a jako masivní bloky se zešikmenými zdmi a svou koncepcí prozrazují, že se vyvinuly z hornoegyptské hrobky s mohylou. Pozdější se budovaly v podobě obydlí, tj. podle dolnoegyptského vzoru, a od čtvrté dynastie převážně z kamene. Přitom se svým vnějším vzhledem sbližovaly a postupně také zvětšovaly.

Největší ze všech dosud objevených mastab je, jak ukázala poslední fáze československých vykopávek, Ptahšepsesova mastaba, která má celkem 44 místností. Tyto mastaby pocházejí ovšem až z páté a šesté dynastie, tj. z dob, kdy se už dávno stavěly pyramidy, a na jejich stavební vývoj neměly už vliv.

Koncepce mastab

Základní koncepce mastab byla bez ohledu na jejich typovou rozmanitost stejná. V turistických příručkách se tvrdí, že se skládaly ze dvou hlavních částí: nadzemní a podzemní. Egyptologové, kteří vycházejí z funkce mastab, tj. z požadavků kladených Egypťany na hrobky, rozlišují v nich tři základní části.

    • pohřební komoru – (místnost k uložení mrtvoly)
    • skladiště pohřební výbavy – (místnost k uložení potřeb pro posmrtný život)
    • kaple – (místnost pro zádušní kult)

Kromě toho měly mastaby řadu dalších náležitostí, například šachtu k dopravě mrtvoly do pohřební komory, uzavírající a bezpečnostní zařízení, uměleckou výzdobu atd. a zpravidla také ohradní zeď. Každá mastaba byla individuálním architektonickým dílem. Mezi všemi, které se zachovaly, nejsou ani dvě úplné stejné.