blog img

Když archeologové našli v Karnaku kameny pocházející ze starších budov použité znovu v pozdějších zdech a pylonech, vyjmuli je, katalogizovali a uložili v otevřených prostorách na ploše Hlavního chrámového okrsku. Před několika desítkami let byla část těchto bloků shromážděna a rekonstruovaly se původní stavby, z nichž materiál pocházel. Toto místo se nazývá Muzeum pod širým nebem. Muzeum se nachází v severozápadním rohu Hlavního chrámového okrsku.

Počet rekonstruovaných staveb rychle roste. V roce 1999 tu byly jen tří budovy a malá sbírka soch a volných bloků. Dnes tu jsou čtyři procesní kaple, několik mohutných zdí, skladovací komory, sochy a stovky bloků z dosud nezrekonstruovaných chrámových staveb a z dalších budov.

Muzeum pod širým nebem a obnovené stavby

Bílá kaple Senusreta I.

Na podzim roku 1927 objevili francouzští archeologové, pracující na rekonstrukci Třetího pylonu Amonova chrámu, velký, nádherně zdobený bílý vápencový architráv, použitý jako výplň ve hmotě pylonu. Během dalších deseti let se vynořilo několik set dalších bloků z téže budovy datované do Střední říše, do doby vlády Senusreta I. Egyptolog Pierre Lacau a architekt Henri Chcvrier začali roku 1937 Bílou kapli Senusreta I. rekonstruovat.

Tato Bílá kaple Senusreta I. snad původně stála na západní straně nádvoří ze Střední říše. Toto nádvoří se nazývalo Vznešená vyhlídka Senusreta I. a svatyně sama pak Trůn Horův. Postavil jí Senusret I. u příležitosti svého prvního svátku Sed. V době objevu byla Bílá kaple unikátem. Žádné příklady takovýchto staveb ještě nebyly objeveny.

Bílá kaple Senusreta I. byla jednou z mnoha procesních kaplí vystavěných v Karnaku (Ipetisut). Byly to malé budovy, kde se knězi mohli zastavit s posvátnou bárkou, krátce si odpočinout a odrecitovat modlitby v průběhu procesí, jichž se každý rok konala celá řada.

Bílá kaple Senusreta I. má půdorys čtverce o straně 6,75 metru a vede do ní ze dvou stran schodiště kombinované rampou, které končí na podlaze ve výši 1,8 metru nad zemí. Jsou zde čtyři řady pilířů po čtyřech v každé řadě. Každý z nich je 2,5 m vysoký a podepírá architrávy a římsu.

Je to nepochybně jedna z nejlépe vyzdobených kaplí v Karnaku (Ipetisut). Na pilířích stojí Senusret I. s Amonem a s dalšími bohy a bohyněmi – Anupem, Thovtem, Ptahem, Horem, Atumem, Moncuem a Amunetou. Nápisy na stěnách jsou zajímavé nejen z estetického hlediska. Obsahují totiž seznam nomů, starověkých správních jednotek, na něž byl Egypt rozdělen. Seznam je vytesán na vnějších zdech v sérii obdélných rámů přímo pod okny svatyně. Na pravé (severní) straně jsou uvedeny norny Dolního Egypta, na levé (jižní) no my Horního Egypta. Je zde celkem uvedeno 22 hornoegyptských a 14 dolnoegypts

Alabastrová svatyně Amenhotepa I.

Kolem nádvoří ze Střední říše nechal postavit Amenhotep I. několik staveb. Některé byly časem rozebrány a použity jako výplň při stavbě Třetího pylonu nebo ke stavbě nádvoří před Sedmým pylonem. Jednou ze staveb, které byly nalezeny ve Třetím pylonu je alabastrová svatyně pro bárku.

Alabastrová svatyně Amenhotepa I. původně stála na nádvoří ze Střední říše jako místo pro úschovu posvátné bárky boha Amona. Svatyně má na délku 9 metrů a je to jedna místnost z velkých bloků alabastru. Byl to velice vzácný materiál a jen zřídka se nacházel v tak velkých blocích.

Scény zdobící stěny svatyně byly původně pravděpodobně polychromovány, protože to byl jediný způsob, jak mohly být postavy jasně vidět. Na druhou stranu by se tím skrylo to, že je svatyně z tak cenného materiálu. Proč tedy zvolil Amenhotep I. pro stavbu tak drahý stavební materiál? Nejpravděpodobnější se jeví náboženské a magické aspekty.

Scény na severní vnější zdi zobrazují Amenhotepa I. v mystickém spojení s Amonem. Faraon obětuje potraviny, olej a vodu při korunovačním obřadu. Vnější strana jižní zdi znázorňuje Thutmose I. To vede k doměnce, že ji Amenhotep I. stavěl na konci své vlády společně se svým nástupcem.

Červená kaple královny Hatšepsuty

Červená kaple královny Hatšepsut byla rekonstruována v roce 2000 a je nejnovějším přírůstkem v Muzeu pod širým nebem a to i přes skutečnost, že její bloky byly nalezeny už v roce 1898 a to z ní dělá jednu z nejstarších objevených staveb.

Jak už je tradicí, má také tato kaple několik jmen – Červená kaple, Svatyně bárky nebo Procesní kaple. Stejně jako ostatní kaple sloužila i tato kaple jako odpočivadlo pro božské bárky během procesí. Také její bloky byly nalezeny uvnitř pylonu a jsou na nich kartuš Hatšepsuty a Thutmose III.

Červená kaple musela původně stát poblíž svatyně Filipa Arrhidaia – tedy západně od nádvoří ze Střední říše. Je postavena z červeného kvarcitu na podstavci z červené žuly, který je pokryt jmény nomů Horního a Dolního Egypta. Řady kamenů leží horizontálně a jsou vertikálně propojeny. Na vnějším plášti najdeme 6 registrů, na vnitřní straně pak 7 registrů. Každý blok má jinou výšku, aby se na něj dobře vešla scéna, která ho měla zdobit.