fbpx

Historií starověkého Egypta se jako zlatá nit vine stavba různých monumentů. Nejdřív to byly pyramidy a sluneční chrámy, později hrobky v Údolí králů a náboženské chrámy po celém Egyptě (zejména v Karnaku a Luxoru).

Všude tam bylo možno nalézt zlato, které lákalo zejména vykradače hrobek. Velkým zdrojem zlata bylo království Kuš. Právě z tohoto království vzešla dokonce celá dynastie faraonů – tzv. dynastie černých faraonů (v pořadí označovaná jako 25. dynastie).

Království Kuš se nacházelo na území Núbijské pouště v severním Súdánu. Právě zde najdeme zvětralé hrobky králů a královen, kteří kdysi vládli celému Egyptu. Jejich dynastie je dnes ale skoro zapomenuta.

El Kurru – pohřebiště království Kuš

Místem, kde mohou dnes archeologové pátrat po historii Kušitů je jejich pohřebiště El Kurru. Tuto oblast jako první začal zkoumat americký archeolog George Andrew Reisner a objevil hrobky nejvýznamnějších kušitských králů. Na lokalitě působil od roku 1908 až do 30tých let a nutno poznamenat, že ve velmi těžkých podmínkách. Právě on sestavil chronologii kušitských králů, kterou používáme i dnes. Prozkoumal také všechny pyramidy až na jednu – na pyramidu K1. Její strop se zbortil a tak si tato pyramida uchovala své tajemství dál. Při výzkumu pyramid objevil Reisner velké množství velmi umně opracované pohřební výbavy ze zlata a stříbra. Dá se říci, že v některých směrech byly Kušité zručnější než starověcí Egypťané.

Pyramida K1 dnes sice připomíná hromadu cihel, ale při svém dokončení byla stavba 4x větší, než je nyní. To co z ní zbylo narušoval v průběhu času navátý písek a stala se pochopitelně také cílem hledačů pokladů. Ti pásli zejména po núbijském zlatě. Nyní pyramidu zkoumá další americký archeolog Geoff Emberling. Ten objevil obří schodiště, které svými rozměry naznačuje, že bylo připraveno pro královský pohřební průvod. Je vytesáno do původní skály a vede do hloubky 7,5 metru.

V roce 1916 objevil George Reisner žulové sochy kušitských králů s rysy, které připomínaly černošské Afričany. Přesto ale ve svých článcích tvrdil, že králové a stavitelé kušitských monumentů museli být cizinci se světlou pletí.

Kušité byli vnímáni starověkými Egypťany jako velké nebezpečí na jižní hranici. Proto zde vznikla pevnost Uronarti a dalších 14, které zde nechal postavit Senusret III.