Nechen (Hierakonpolis)

Nejstarším centrem starověkého Egypta byl Nechen (Hierakonpolis). Právě z tohoto města vyrazil Narmer na sever za sjednocením Egypta. Bylo to náboženské a politické centrum Horního Egypta na konci předdynastického a začátku raně dynastického období. Nechen se nacházel cca 100 km severně od Asuánu.

Egypťané osídlili toto území už v období badárské kultury kolem roku 4 500 př. n. l. V časech největšího rozkvětu mělo město kolem 5 000 obyvatel a osídlená plocha byla velká 2,5 x 3,5 km. Archeologické výzkumy potvrdily rozdělení města na obytné, výrobní, kultovní a hřbitovní čtvrti.

Nechen – kultovní město Hora

Nechen byl kultovním městem sokolího boha Hora. Nacházel se zde jeden z nejstarších chrámů starověkého Egypta zasvěcený právě sokolímu bohu. Uprostřed města se nacházela svatyně. Před budovou se nacházel oválný dvůr obklopený rákosovým plotem a omítnutý hlínou. Naproti vchodu do svatyně vykopali Egypťané jámu a do ní umístili stožár.

Svatyně fungovala přibližně 500 let a Egypťané ji v čase několikrát přestavěli. Archeologové objevili u svatyně střepy lahví a kosti krokodýlů (nilských či bahenních). Objevili také kosti hrochů, gazel a divokých koz, tedy obětin pro bohy. Také došlo k nálezu střepů s vyrytou podobiznou egyptské bohyně plodnosti Bat a obrázkem zajatkyně ovládané znakem krále Horního Egypta.