fbpx

Asi 70 km severně od Asuánu se nachází Gebel el-Silsila – kamenolom, odkud pocházely stavební kameny na chrámy faraonů v Horním Egyptě. Nil je v této oblasti velmi úzký (řečiště má jen 400 metrů) a nad ním se tyčí obrovský pískovcový útes.

Během 18. dynastie se architektura v Egyptě změnila. Faraoni začali jako stavební kámen místo vápence používat pískovec. A bylo to možné právě proto, že Gebel el-Silsila byla známá vysokou kvalitou pískovce. Byla zde objevena dokonce stéla Ramesse II. věnovaná Nilu.

Nil byl důležitý pro přepravu ohromných kamenných bloků na stavbu nejkrásnějších chrámů v období Nové říše. Jak je ale přepravovali?

Důmyslná přeprava pískovcových bloků

Maria Nilssonová a John Ward při výzkumech v jednom kamenolomu v Gebel el-Silsila učinili objev, který pomůže pochopit nakládku a přepravu těchto kamenných obrů. Lodě připluly po Nilu, kanálem vpluly do přístavu s hlubokou vodou, kde na ně naložily pískovcové bloky. S nákladem pak odpluli zpátky na řeku a pokračovaly po proudu na místo určení. Tím byl nejčastěji Karnak, Luxor, Dendera a další místa.

Pod hladinou Nilu ale objevili ještě něco dalšího, co dokazuje, jak důmyslný systém přístavů Egypťané měli.

Mola v Gebel el-Silsila pro nízkou i vysokou vodu

Pod hladinou Nilu potápěči objevili několik kamenných bloků, které jsou pozůstatkem části přístaviště. V severním lomu byla objevena plošina o délce 180 metrů, která je nyní 6 metrů pod hladinou Nilu. Proč je ale molo tak hluboko?

V období dynastií byla hladina Nilu níž a tak je logické, že jsou některá přístaviště dnes pod vodou. Ale o 6 metrů? Vysvětlení je prosté – během záplav se používala mola, která jsou vidět dnes, ale za normálního stavu řeky se používala mola, která jsou dnes pod hladinou Nilu.