Kartuš Ramesse II. nastoupil na trůn, když mu bylo dvacet pět let. Německý archeolog Kurt Sethe na základě datovaných textů prokázal, že jeho samovláda nemohla začít podle egyptského kalendáře dříve, než mezi 8. dnem 2. měsíce peret a 20. dnem 4. měsíce peret.

Na stropě Ramessea pak začíná kalendář třetím měsícem peret. Proto se dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že samovláda Ramesse II. začala třetí měsíc peret, tedy kolem 15. prosince.

Chrámy Ramesse II. v Núbii

Ještě za vlády svého otce měl na starosti Núbii a tak se není čemu divit, že první stavby, které nechal budouvat se nacházejí právě zde. Nejsevernější z nich se nachází v Bét el-Wálí, další z nich se nacházel u Gerf Husseinu. Svatyni zasvěcenou Amonovi a Re-Harachtejovi nechal postavit u Wádí es-Sebua (Údolí lvů).

Aby byl výčet chrámů úplný, nemůžeme zapomenout ani na chrám u Kubbanu. Ten se nacházel poněkud více na jih. V Ed-Derru se pak nachází další chrám, který je zasvěcen Re-Harachtejovi a pochopitelně nelze zapomenout na chrámy v Abú Simbelu.

Záhada kolem reliéfů

V Bét el-Wálí skrýval jednu dosud uspokojivě nevysvětlenou záhadu. Reliéfy, které tento chrám zdobily, byly vyvedeny jako vysoké (vystupující z plochy). Z dosud nepochopitelných důvodů ale umělci občas přešli k nízkému (zahloubenému) reliéfu, kdy jsou postavy do plochy zapuštěny.

Největší faraon starověkého Egypta

Právem je považován za jednoho z největších faraonů starověkého Egypta a nepochybně patří k největším stavitelům. V dalších částech povídání o tomto faraonovi se podíváme také na: