Merenptah, vítěz nad Libyjci

Merenptah byl významný faraon 19. dynastie období Nové říše v Egyptě. Nastoupil na trůn jako syn slavného Ramesse II. a vládl přibližně na konci 13. století př. n. l. Jeho vláda je důležitá především kvůli vojenským tažením, stabilizaci říše po dlouhém období prosperity i kvůli unikátní zmínce o „Izraeli“ v egyptských pramenech.

Merenptah byl třináctým synem Ramesse II., jednoho z nejmocnějších faraonů starověkého Egypta. Na trůn se dostal poměrně pozdě, protože jeho otec vládl velmi dlouho a přežil většinu svých dědiců.

Jeho nástup byl typický pro pozdní fázi 19. dynastie:

• byl již starší muž při převzetí moci
• měl zkušenosti jako vojenský velitel
• pravděpodobně několik let spoluvládl se svým otcem

Nejvýznamnější vojenskou událostí jeho vlády byla válka s Libyjci v 5 roce jeho vlády, kteří se pokusili proniknout na egyptské území ve spolupráci s dalšími spojeneckými skupinami z oblasti Středomoří. Merenptah však dokázal tento útok úspěšně odrazit a jeho vítězství se stalo jedním z hlavních témat královských nápisů. Egyptské zdroje popisují tuto událost jako velké triumfální vítězství, které mělo potvrdit sílu faraona a ochránit hranice země.

Právě z této doby pochází jeden z nejdůležitějších archeologických nálezů spojených s jeho jménem – Merenptahova stéla. Merenptahova stéla oslavuje faraonovy vojenské úspěchy a obsahuje výčet poražených území v oblasti Levanty. Nejvýznamnější je však zmínka o skupině označené jako „Izrael“, která je v textu popsána jako poražená nebo zpustošená. Jde o vůbec nejstarší známou zmínku o Izraeli mimo biblické texty, což činí tuto stélu mimořádně důležitou pro historiky i archeology zabývající se dějinami Blízkého východu.

Merenptah a jeho stavební činnost

Kromě vojenských úspěchů pokračoval v tradiční egyptské stavební činnosti. Merenptah nechal budovat chrámy a monumenty, zejména v oblasti Memfidy (Mennoferu) a Théb (Vasetu), a dokončoval či upravoval stavby započaté jeho předchůdci. Jeho stavební program však nebyl tak rozsáhlý jako u Ramesse II., což odpovídá kratší době jeho vlády i postupně se měnící situaci v říši.

Stavební činnost Merenptah soustředil především na oblast v západních Thébách (Vasetu) a v Memfidě (Mennoferu), aby představil jedinou pohřební svatyni vybudovanou z bloku rozbořené svatyně Amenhotepa III. a komplex palácové svatyně na počest Ptaha a královského kultu.

Merenptah udržoval mírovou smlouvu s Chetity – na jejím základě pomohl jejich obyvatelům v době velkého hladomoru. S královským dvorem se přestěhoval zpět do Memfidy (Mennoferu). Do doby jeho vlády se datuje exodus Židů z Egypta.

Merenptah byl pohřben v Údolí králů v hrobce označované jako KV8. Jeho pohřební komplex patří mezi typické příklady ramessovské hrobkové architektury, s rozsáhlými chodbami a bohatou výzdobou, která měla zajistit faraonovi bezpečný přechod do posmrtného života. Jeho mumie byla později objevena spolu s ostatními královskými mumiemi v tzv. královské skrýši, což umožnilo moderním badatelům detailně studovat jeho fyzické pozůstatky.

Merenptah

Manželky: Isetnofret II., Tachat (matka Tausret a faraona Amenmesse)