Konec 4. dynastie přišel za okolností ještě záhadnějších, než za jakých se tato dynastie dostala k moci. V době, kdy se blížil konec této dynastie, objevuje se v popředí žena – královna Chentkaus I. Jenže o téhle královně zůstává téměř vše zahaleno tajemstvím – od jejího původu až po neobvyklou hrobku. Ale postupující vykopávky naznačují, že právě tato královna sehrála hlavní roli nejen na konci čtvrté dynastie, ale také na začátku páté.

Objevení hrobky královny

Ve třicátých letech 20. století probíhaly vykopávky tzv. „Čtvrté pyramidy“, o které se archeologové jako Hölscher a Reisner domnívali, že se jedná o hrobku posledního faraona 4. dynastie Šepseskafa. Jenže hned za počátku vykopávek se ukázalo, že se nejedná o pyramidu, ale o skalní hrobku ve tvaru mastaby.

Dvoustupňová hrobka královny Chentkaus I. má téměř čtvercovou základnu (45,5 x 45,8 metrů) a je postavena z vápence a žuly. Sklon stěn je 74° a tím tato hrobka připomíná seříznutou kolmou pyramidu. Zajímavostí také je, že jižní stěnu zdobily niky – motiv, který pochází z raně dynastického období.

První stupeň hrobky je ze žuly, druhý stupeň ve tvaru sarkofágu není čtvercového, ale obdélníkového tvaru a je postaven z vápence. Je možné, že druhý stupeň byl přistavěn později, protože nestojí nad středem původní stavby, ale je výrazně posunutý k západu. Druhý stupeň je orientován severo-jižním směrem. Celou dvoustupňovou hrobku zdobilo obložení z bílého vápence.

Kdo byla doopravdy Chentkaus I.

Z mnoha mimořádných objevů v komplexu královny Chentkaus I. zaujal archeology zejména nápis na fragmentu žulové brány, kde stálo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta, dcera boží, všechny dobré věci, které nařídí jsou pro ni vykonány, Chentkaus“.

Nápis obsahoval do té doby nedoložený titul královny „nesut bitej mut nesut bitej / mut nesut bitej nesut bitej“, který se dá interpretovat buď „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“ nebo „král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta“. První titul říká, že Chentkaus I. skutečně vládla (pravděpodobně jako královská matka – regentka).

Současní odborníci se kloní k druhému titulu – tj. „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. Tento titul by musel pocházet z doby vlády jejího druhého syna, což by nebylo nic neobvyklého, protože nebyla jedinou ženou v historii Egypta, která zemi dala dva faraony.

I když probíhaly i další výzkumy v sedmdesátých letech 20. století, zůstává kolem Chentkaus I. stále více otazníků. Za povšimnutí stojí, že Chentkaus I. neměla ani titul „královská dcera“ ani „královská manželka“. To by mohlo znamenat, že jejím manželem byl buď obyčejný smrtelník, nebo princ z vedlejší větve. Zdá se, že jejími syny by mohli být Šepseskaf (poslední faraon 4. dynastie) a Veserkaf (zakladatel 5. dynastie). Ale písemné potvrzení zatím chybí …

Zdroj: Abúsír – v srdci pyramidových polí (M. Verner)