Architektura Staré říše

Mastaby, přímé předchůdkyně pyramid, byly hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti. V nejstarších dobách si je dávali stavět i králové, později jen hodnostáři a významné osobnosti. Známe jich v poměrně dobrém stavu několik set, a to ze všech historických epoch starověkého Egypta. Mastaby se stavěly nejen před pyramidami a současně s nimi, ale i po nich. Tvořily, a v troskách dodnes tvoří, celá "Města mrtvých".

Stavba mastaby začínala vždy podzemní částí - jinak to ani technicky nebylo možné. Avšak i po dokončení nebo po značném pokroku ve výstavbě nadzemní části docházelo nejednou ke změnám, zejména když stavebník nečekaně povýšil. Například Ptahšepses si po dosažení hodnosti dozorce nad stavbami okamžitě zvětšil svou mastabu. Když se oženil s královou dcerou, dal v kapli vymazat obraz své první manželky, dokonce i svého prvorozeného syna, a nahradil je obrazy manželky a syna královského původu.

Podobné změny lze zjistit v mnoha případech i v podzemní části, protože vznešenější postavení umožňovalo a vyžadovalo bohatší pohřební výbavu. Známe ovšem i případy, kdy hodnostář, který upadl v nemilost, o svou mastabu přišel; obvykle ji dostal darem od krále jeho nástupce, který v ni provedl změny podle svého. Nejen knihy mají své osudy, jak říká básník, ale i hrobky.

Typy mastab

Mastaby můžeme rozdělit na několik typů, které se odlišují podle místa a doby a zejména společenského postavení majitele. Nejstarší mastaby se stavěly z nepálených cihel a jako masivní bloky se zešikmenými zdmi a svou koncepcí prozrazují, že se vyvinuly z hornoegyptské hrobky s mohylou. Pozdější se budovaly v podobě obydlí, tj. podle dolnoegyptského vzoru, a od čtvrté dynastie převážně z kamene. Přitom se svým vnějším vzhledem sbližovaly a postupně také zvětšovaly.

Největší ze všech dosud objevených mastab je, jak ukázala poslední fáze československých vykopávek, Ptahšepsesova mastaba, která má celkem 44 místností. Tyto mastaby pocházejí ovšem až z páté a šesté dynastie, tj. z dob, kdy se už dávno stavěly pyramidy, a na jejich stavební vývoj neměly už vliv.

Koncepce mastab

Základní koncepce mastab byla bez ohledu na jejich typovou rozmanitost stejná. V turistických příručkách se tvrdí, že se skládaly ze dvou hlavních částí: nadzemní a podzemní. Egyptologové, kteří vycházejí z funkce mastab, tj. z požadavků kladených Egypťany na hrobky, rozlišují v nich tři základní části.

  • pohřební komoru - (místnost k uložení mrtvoly)
  • skladiště pohřební výbavy - (místnost k uložení potřeb pro posmrtný život)
  • kaple - (místnost pro zádušní kult)

Kromě toho měly mastaby řadu dalších náležitostí, například šachtu k dopravě mrtvoly do pohřební komory, uzavírající a bezpečnostní zařízení, uměleckou výzdobu atd. a zpravidla také ohradní zeď. Každá mastaba byla individuálním architektonickým dílem. Mezi všemi, které se zachovaly, nejsou ani dvě úplné stejné.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.