Sakkára, nejstarší egyptské pohřebiště

Napsal Felgr Pavel on .

Na západním břehu Nilu, 30 km od Káhiry, na okraji Libyjské pouště, se rozkládá nejrozsáhlejší a nejstarší egyptské pohřebiště - Sakkára. Sakkára byla jedním z pohřebišť Memfidy (Mennoferu), bývalého hlavního města, které se nacházelo asi 5 km směrem na východ. Této archeologicky bohaté lokalitě dominuje Stupňovitá pyramida faraona Džosera, která byla vůbec první egyptskou pyramidou.

Memfida (Mennofer) byla dlouho nejvýznamnějším městem Egypta. Již od pradávných dob budovali staří Egypťané pohřebiště, nazývaná "města věčnosti", na západ od měst a vesnic, směrem k "Zemi mrtvých", "tam kde mizí Slunce". Místa posledního odpočinku se nacházela na okraji pouště v takové výšce, aby je nemohly případně zaplavit rozvodněné vody Nilu.

Nejstarší monumentální architektura

Sakkára je sice známá téměř výhradně díky svým památkám ze Staré říše, ale nalezneme zde také pozůstatky z hlavních epoch faraonské historie. Areál měří sedm až osm kilometrů na délku a 800 až 1 800 metrů na šířku. Bylo zde objeveno velké množství památek a cenných předmětů – např. první známý papyrus.

Klenotem Sakkáry je Stupňovitá pyramida faraona Džosera. Džoser byl prvním králem 3. dynastie. Tato nejstarší pyramida se tyčí uprostřed monumentálního pohřebního komplexu, který se rozkládá na patnácti hektarech a zahrnuje chrám, dvůr a kaple na oslavu svátku sed, faraonova jubilea. Soustava budov je nejstarším dokladem a je dílem výjimečného muže – Imhotepa, prvního architekta, kterého známe jménem. Mimo to byl i královým mistrem, veleknězem Reova kultu a uznávaným lékařem.

Auguste Mariette v Sakkáře

V roce 1850 odjel Auguste Mariette do Egypta s oficiálním úkolem projednat nákup koptských a syrských rukopisů. Jednání se protahovala, a tak se vědec vydal do Sakkáry, kde se pustil do hledání Serapea, o němž se zmiňoval řecký zeměpisec Strabón. Jeho úsilí přineslo své ovoce. Mariette osvobodil z písku 141 sfing a dalších soch, mezi nimi i slavného Sedícího písaře, který je dnes součástí sbírek muzea v Louvru. Ještě než nalezl vytoužené Serapeum, objevil půlkruhovou lavici, na níž stálo jedenáct soch nejslavnějších řeckých filosofů a spisovatelů – např. Platóna, Hérakleita, Pythagora či Pindara.

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě