fbpx

Teorie o vzniku Théb jsou plné nejasností. Zřejmě přibližně za 11. dynastie (asi 2000 let př.n.l.) zde vládcové z Amantu, města ležícího dále na jih, sloučili několik vesnic. Théby (Vaset) za svůj význam vděčí spíše geopolitické poloze než úrodné půdě, která je obklopovala.

Město totiž kontrolovalo cesty, po kterých se dopravovalo zlato z dolů mezi Nilem, Rudým mořem a v Núbii. Díky strategické poloze se Théby (Vaset) staly největším trhem v Egyptě. Procházely tudy všechny karavany, které z Núbie přivážely pštrosí pera, eben, slonovinu, zlato nebo arabskou gumu.

Théby – nezapomenutelný zážitek

Pro cizince byla podívaná na Théby (Vaset) nezapomenutelným zážitkem. Neuvěřitelné množství staveb, obelisků tyčících se před pylony svatyní, korza v rušném přístavu a pohled na Nil, jehož vody brázdily lodě s malovanou přídí a dlouhými vesly zdobenými posvátným okem, to vše návštěvníkům učarovalo. Nesmíme zapomenout ani na několik kilometrů dlouhé aleje, které vedly k chrámům. Po stranách byly střeženy tisíci ležícími sfingami s beraní hlavou.

Mohl se však ocitnout i v docela jiném světě – v lidových čtvrtích a jejich uličkách prosycených vůněmi a lemovaných domky z mazaniny. Ve světě křičících, zpívajících, handrkujících se lidiček. Théby (Vaset) byly opravdovou babylónskou věží, v níž se Núbijci potkávali s Foiničany nosícími typické špičaté čapky a v níž syrští trhovci vychvalovali přednosti svého vína nebo piva z Malé Asie. Na předměstí se nacházely domy bohatých Egypťanů, jejichž nádherné zahrady vydávaly libou vůni exotických rostlin, akácií a tamaryšků.

Poblíž Amonova chrámu se tlačil různorodý dav. Elegantní ženy oděné do šatů z průhledné látky s čelenkou ve vlasech naslouchaly místnímu průvodci, kterak vychvaluje obelisky, jejichž pozlacené pyramidiony (vrcholky ve tvaru pyramidy) zářily jako mnoho sluncí. Řek Hérodotos popsal Théby (Vaset) jako město sta bran, nad nimiž byly připíchnuty vysušené hlavy poražených Asiatů. Théby (Vaset), zvelebované deseti generacemi faraonů – stavitelů, město, které zastínilo všechna ostatní, se mohly pyšnit nejrozsáhlejšími chrámovými komplexy v celé zemi.

Théby – největší město světa

Obchodníci měli v Thébách (Vasetu) vše potřebné k tomu, aby jejich živnost kvetla. Také obyvatelé si mohli pořídit vše, po čem toužili. Núbijské pomády k zesílení vlasů, dozlatova propečené husičky, zázračné masti, kouzelné lektvary, nasolené ryby, kachny právě ulovené v nilských močálech plných zvěře, nemluvě o vysoce účinných depilačních krémech vyráběných ze směsi nehašeného vápna a oxidu arzenitého.

V sousední uličce vyměňovali rolníci šťavnaté fíky za pivo, zatímco o kus dál honili svalnatí Núbijci zlodějíčky, kteří se pokusili o krádež. Núbie totiž poskytovala faraonovi jako daň pořádkové síly. Vedle zase stánkaři vychvalovali přednosti alabastrových nádob nebo látek dovezených ze Sýrie. Díky tomuto bizarnímu světu vzniklo jedno z nejúchvatnějších a nejvíce fascinujících měst celého starověku.

Krásné okolí Théb (Vasetu)

Okolo Théb se rozkládaly palmové háje, rozsáhlá obdělávaná panství a vesnice řemeslníků, kteří pracovali v nekropolích (pohřebištích). Byli to lidé, již měli na starost přípravu mrtvých těl a jejich zavinutí do obinadel, nosiči rakví a pohřebních loží, ale i balzamovači, kteří museli žít v odloučení od světa živých.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Cookie nevyužíváme k rozesílání reklamních emailů, letáků nebo vedení reklamních kampaní na sociálních sítích.

Zavřít