fbpx

Imhotep je po faraonech asi nejvýraznější postava Staré říše. Jedním z titulů Imhotepa byl i “tesař z Hierakonpole”, což je jméno bývalého hlavního města v jižní části Egypta. Na Egypťany zapůsobil natolik, že byl po své smrti zbožštěn a stal se bohem – léčitelem, v němž později Řekové poznávali svého Asklépia. Imhotep se však proslavil zejména tím, že byl stavitelem první monumentální kamenné stavby, neboť vedl stavební práce na Džoserově stupňovité pyramidě.

Džoser byl prvním faraonem 3. dynastie, který vládl téměř 20 let, zhruba 2 650 let př.n.l. Imhotep byl vezírem faraona Džosera, tedy nejvyšším úředníkem státní správy a také sepsal množství děl a pojednání (zejména lékařských), která se však bohužel nezachovala. V době Střední říše, tedy pět staletí po své smrti, začal být oslavován písaři.

Imhotep a jeho mistrovské dílo

Než se před tři čtvrtě stoletím francouzský architekt a archeolog Jean-Philippe Lauer pustil do svého celoživotního díla na pohřebišti v Sakkáře, nevěděli toho egyptologové o Imhotepovi příliš mnoho. Čerpali v podstatě pouze ze zmínek o Imhotepovi v díle kněze a historika Manetha, který žil ve 3. století př.n.l.! Tento kronikář starých dynastií vyprávěl o životě velkého vezíra faraona Džosera, o jeho lékařském umění a moudrosti, zachycené na nedochovaných papyrech. Dodával, že Imhotep jako první vynalezl kamennou architekturu.

Definitivní důkaz o tom, že byl Imhotep tvůrcem stupňovité pyramidy, přinesl teprve objev fragmentu podstavce Džoserovy sochy, jenž byl nalezen v prostoru vstupní kolonády Džoserova komplexu v Sakkáře. Objev učinil v roce 1926 britský egyptolog Cecil Firth. Imhotep byl označen za “nosiče pečeti krále Dolního Egypta”, “dvořana”, “velkého správce paláce”, “dědičného prince”, “velekněze slunečního kultu v Heliopoli (Iunu)” a především “velkého stavitele”.

Stupňovitá pyramida – Imhotepovy “schody do nebe”

Před 5000 lety proběhla v egyptské architektuře skutečná revoluce. K ní dal podnět jediný člověk – Imhotep. Před Džoserem byli panovníci starého Egypta pohřbíváni v hrobkách – mastabách, stavěných z nepálených cihel a ze dřeva. Imhotepa jako prvního napadlo vybudovat pro svého pána hrobku skládající se z řady mastab postavených na sebe. Tak vznikla první stupňovitá pyramida.

Během stavebních úprav mastaby byly vybudovány další šachty. Dohromady je jich jedenáct, některé z nich sahají až 32 metrů pod povrch. Z jejich dna pak vybíhaly směrem k západu chodby, které byly mezi sebou propojeny. Na dnech šachet byly komory, v nichž byly nalezeny sarkofágy. Místnosti byly nazvány „hrobka královen“ a „hrobka královských dětí“. Jde možná o místa posledního odpočinku dvou královských princezen, Hetephernebtej a Inetkaes, které byly dcerami Džosera, nebo jeho předchůdce Hora Sanachta.