Hrobka Chenemetneferhedžet II. (Weret)

Mezi méně známé, ale archeologicky mimořádně zajímavé členy egyptské královské rodiny 12. dynastie patří Chenemneferhedžet II., označovaná také přízviskem Weret, tedy „Velká“. Byla pravděpodobně hlavní manželkou faraona Senusreta III., jednoho z nejvýznamnějších panovníků Střední říše. Na rozdíl od mnoha dalších královen starověkého Egypta se její jméno nedochovalo díky velkým chrámům nebo monumentálním sochám. Význam Chenemetneferhedžet II. pro egyptologii spočívá především v archeologických nálezech z její hrobky, které poskytují vzácný pohled na způsob pohřbívání královských žen ve 12. dynastii.

Manželka Senusreta III. a pyramida IX

Jméno Chenemneferhedžet lze přeložit přibližně jako „Spojená s dokonalou bílou korunou“. Jednalo se o královské jméno, které neslo více žen egyptského panovnického rodu, což někdy komplikuje jejich přesnou identifikaci. Chenemneferhedžet II. bývá spojována s přízviskem Weret – „Velká“ a s tituly, které ji řadí mezi nejvýznamnější ženy dvora. Její postavení bylo pravděpodobně velmi vysoké, protože byla pohřbena přímo v blízkosti pyramidy Senusreta III.

Hrobka Chenemetneferhedžet II. je archeology označovaná jako Pyramida IX. a je součástí komplexu vedlejších pyramid jižně od hlavní pyramidy Senusreta III. Pod pyramidou se nacházel rozsáhlý systém podzemních prostor. Základním prvkem byla hluboká šachta, která vedla do pohřební části. Na její trase se nacházely další prostory a chodby, zatímco samotná pohřební komora byla umístěna hluboko pod povrchem. Ani mohutné kamenné bloky a složitý systém podzemních chodeb však nedokázaly královnin pohřeb ochránit navždy. Hrobka byla již ve starověku vykradena. Zloději pronikli do pohřební komory a odnesli většinu cenností. Archeologické výzkumy však přinesly překvapivý objev.

Skrytý poklad královny Chenemetneferhedžet II.

V roce 1994 objevila expedice vedená egyptologem Dieterem Arnoldem v podzemní části hrobky skrytý depozit šperků. Ty nebyly objeveny přímo v pohřební komoře, ale v malé komoře nebo nice vytesané do stěny hluboké šachty. Právě toto neobvyklé umístění pravděpodobně způsobilo, že unikly pozornosti starověkých vykradačů. Šperky dokládají mimořádnou úroveň egyptského zlatnictví na počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem.

Mezi předměty byly nalezeny také dva ametystové skaraby nesoucí jméno faraona Amenemheta II.. Tento nález je zvlášť zajímavý, protože Amenemhet II. vládl několik desetiletí před Senusretem III.  Je tedy možné, že šperky nebo vzácné předměty mohly být předávány mezi generacemi královské rodiny jako dědictví.

Hrobka Chenemetneferhedzet II.