Pyramida Amenemheta III. v Hawáře, pohled do nitra

Pyramida Amenemheta III. v Hawáře byla postavena v duchu 12.dynastie – jádro pyramidy Amenemheta III. bylo tedy postaveno ze sušených cihel a pyramida byla obložena jemným bílým vápencem. Vchod do podzemí byl od jihu a byl umístěn přímo v obložení pyramidy, poblíž jihozápadního nároží. Od vchodu pokračovala sestupná chodba se schodištěm směřujícím k severu. Chodba byla obložena vápencem a byla opatřena zátarasy. V podzemí se navíc několikrát lomila kolem svislé osy pyramidy.

Pyramida Amenemheta III. a netradiční pohřební komora

Po špatných zkušenostech se stavbou pohřební komory v Dahšúru se stavitelé rozhodli pro několik opatření, která by zvýšila její bezpečnost a stabilitu. Do skalního podloží vyhloubili obdélnou jámu, kterou obložili vápencem a tím vytvořili boční stěny pohřební komory. Do ní pak spustili obrovský křemencový monolit o hmotnosti více než 100 tun. V monolitu byla vytesána obdélníková jáma a teprve do ní byl umístěn sarkofág z křemence. Na monolitu byly vedle sebe tři velké křemencové bloky, které tvořily víko (možná i strop pohřební komory). Krajní stropní blok byl nadzvednutý a byl spuštěn až po ukončení pohřbu.

Nad pohřební komorou byl vystavěn ještě stropní blok o sklonu stěn 45°, který stál na čtyřech pilířích. Ty byly usazeny na písku v šachtách, které byly vytesány do skalního podloží podél bočních stran křemencového monolitu. Odebráním písku z těchto šachet pak klesl strop na určené místo a uzavřel se tak přístup k sarkofágu. Tento postup byl zvolen pak také při stavbě pyramidy Ameneheta IV. ale i v pozdějších dobách například ve velkých šachtových hrobech.

Ani toto zabezpečení se však stavitelům nezdálo dostatečné a tak má pyramida Amenemheta III. v Hawáře ještě jedno zabezpečení – nad plochým stropem se zvedal sedlový strop z obrovských (až 50 tun vážících) vápencových bloků a nad ním pak ještě 7 m vysoká cihlová klenba. Vzniklo tak unikátní stavební dílo, které ale splnilo svůj účel a odolalo obrovskému tlaku hmoty pyramidy. Neodolalo ale cílenému tlaku vykradačů hrobů. Ti do pohřební komory pronikli i přes další důmyslné zabezpečení stavitelů, kteří vchod do pohřební komory zamaskovali v dlažbě sousední a o něco výše položené předsíně.

Labyrint antických cestovatelů

Před jižní stěnou pyramidy Amenemheta III. v Hawáře odkryl William Matthew Flinders Petrie zbytky rozlehlého a velice členitého komplexu – Labyrintu antických cestovatelů, o kterém psalo šest antických autorů včetně Herodota. Podle některých byl stavitelem tohoto komplexu Mendes, podle jiných Moteris, Moeris aj. Stavba byla rozsáhle zdevastována již v dávné době, například žulové sloupy byly použity na ptolemaiovské a římské stavby ve Fajjúmské oáze.

Dílo zkázy dokončilo vybudování kanálu přes část chrámu. Proto nejde původní plán přesně rekonstruovat. Zdá se, že v severní části chrámu ležela intimní část s obětní síní, před kterou byl komplex obětních síní, sloupových dvorů, portiků, kolonád, komor, chodeb … Jižně se nacházel rozlehlý otevřený dvůr.

Že nešlo o žádnou malou stavbu dokládá rozloha – cca 28 000 m². Síní bylo podle Starbona tolik, kolik bylo egyptských správních krajů (nomů) – tedy 42. V těchto síních měla být uctívána božstva těchto krajů – Petrie zde objevil zbytky vápencových soch Sobka a Hathory.