- Pro 22, 2012
- Pavel Felgr
- Západní Théby
- 0 Comments
Údolí králů bylo pro královské pohřby vybráno z několika důvodů – především pro kvalitní vápencové podloží. To je pevné, silné a na některých místech bez prasklin a puklin. Dlouhé wádí, kterým procházela pohřební procesí, se vine od severního konce thébské nekropole na západ do Údolí králů.
Dalším podstatným kladem bylo to, že údolí se dalo velmi dobře chránit. Obklopují ho příkré útesy a strážní budky na nich vystavěné umožňovaly rozhled s pokrytím 360°. Velká hora při jižním konci Údolí králů vypadá při pohledu z údolí jako pyramida. Má tedy tvar, který spojovali Egypťané se slunečními božstvy.
Hrobky archeologové číslují podle jednotného systému, který jako první použil v roce 1827 John Gardner Wilkonson. Ten očísloval 21 hrobek, které byly přístupné v jeho době ve směru od vstupu do údolí na jih a od západu na východ. Od té doby přidáváme hrobky na seznam podle data odkrytí. Nejmladší tak je hrobka KV64.
V Údolí králů nenajdeme dvě stejné hrobky. Nejstarší hrobky 18. dynastie nechali faraoni vysekat při příkrých úpatích a na takových místech, kde jejich vstupy měla zakrýt suť a nánosy smetené dešťovými přívaly. Jsou poměrně malé a jejich osa se jednou nebo dvakrát stáčí doleva v pravém úhlu. Pozdější hrobky 18. dynastie a první hrobky 19. dynastie nemají žádné zvláštní uspořádání a jejich osa má vždy jen jeden obrat v pravém úhlu (vždy vlevo) a šachtu v místnosti „E“. Třetí typ hrobek je výrazně větší než oba předchozí a skládá se z řady širokých chodeb, které jsou v jediné ose (nebo se osa mírně uhýbá v polovině délky hrobky vlevo).
Struktura hrobek
Vstup, kterému se v egyptologii říká vstupní chodba A, nazývali Egypťané průchod Šuovy cesty. Chodba B, která byla Egypťany nazývána průchod Reův, byla obvykle nejhlubším místem hrobky, kam až mohly proniknout sluneční paprsky. Prostor C byl nejprve komnatou se schodištěm a/nebo rampou, později se změnil v chodbu zvanou Sál, kde přebývají (bohové z Hymnu na Rea).
Chodba D je pouze druhá chodba, malá čtvercová místnost E, často se šachtou vyhloubenou v podlaze, byla sálem zabraňování a mohla sloužit jako symbolické pohřební místo Usirovo. Následuje pilířová síň F zvaná Sal vozů. V hrobkách Thutmose IV., Amenhotepa II. a Tutanchamona byly skutečné vozy, ale nikoliv v této místnosti. Prostory G, H a I sloužily neznámým účelům. Druhá z nich byla schodištěm v rané Nové říši, později chodbou.
Místnost I byla komnatou, ze které se později stala chodba. Pohřební komora J byla zvaná Sál, kde Jediný odpočívá, Zlatý dům nebo Skrytá komnata. Její tvar se během Nové říše měnil – někdy byl oválný, jindy obdélníkový, někdy se v ní objevilo i několik pilířů. Obvykle je vedle ní několik malých postranních místností, které sloužily k uložení pohřebních obětin. V sedmi královských hrobkách leží za místností J další místnosti nebo chodby. Egyptologové je označují jako K a I.
