Chabova pyramida v Zawíjit el-Arján

Napsal Felgr Pavel on .

Přibližně 6km jižně od Gízy, asi v půli cesty mezi Gízou a Abúsírem, se nachází Zawíjit el-Arján. Západně od vesnice se na zvýšeném okraji pouště nachází pohřebiště, které je dnes nepřístupné. Zajímavé je proto, že jsou na něm dvě pyramidy – a obě nedokončené. Chabova pyramida byla projektována jako stupňovitá, ale není zcela zřejmé, kolik stupňů měla mít – odhady se pohybují mezi 5 a 7 stupni. Jádro bylo stavěno metodou dovnitř skloněných vrstev, což je patrné při letmém pohledu na rozvaliny. Proto se této pyramidě také říká někdy „Vrstvená“.

V podzemní části se Chabova pyramida velmi podobá Sechemchetově pyramidě, její plán je ale jednodušší a vývojově pokročilejší. Přístupová cesta do podzemí se nachází vně pyramidy poblíž severovýchodního nároží. Zpočátku má tvar příkrého schodiště, které vede k otevřenému příkopu směrem k západu.

V místě, kde protíná severo-jižní osu pyramidy, je přerušena vertikální šachtou. Z jejího dna je přístup do horizontální chodby, ze které odbočuje 32 hřebenovitě uspořádaných skladištních komor určených k uložení panovníkovy pohřební výbavy. Další chodba, která vede také ze dna vertikální šachty, končí v pohřební komoře, která je umístěna přesně v ose pyramidy. V komoře se nenacházelo nic, co by svědčilo o uložení sarkofágu.

Pyramidu zkoumal koncem 19. století Maspero, později Morgan a Mansarti. Identifikace majitele se opírá o nález kamenných nádob se jménem faraona Chaby z velkých mastab v sousedství tété pyramidy.

Chabova pyramida Chabova pyramida

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě