Luxor za vlády Ramesse II.

Luxor za vlády Ramesse II. představoval jedno z nejvýznamnějších náboženských a politických center starověkého Egypta. Ramesse II. zde nechal vybudovat a rozšířit řadu monumentálních staveb, které jistě patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější egyptské památky. Během jeho vlády zažil Luxor období mimořádného stavebního rozmachu a stal se symbolem moci egyptské říše.

Faraon Ramesse II. vládl ve 13. století př. n. l. během 19. dynastie a proslavil se rozsáhlou stavební činností po celém Egyptě. Významnou pozornost věnoval právě oblasti Théb, kde se nachází dnešní Luxor. Luxor byl centrem kultu boha Amona a jedním z nejdůležitějších měst Nové říše.

Mezi jeho stavební zásahy patřily:

• obrovský vstupní pylon
• kolosální sochy Ramesse II.
• obelisky
• nádvoří se sloupovými kolonádami

Pylon Ramesse II. v Luxoru – největší pylon v Egyptě

Obrovský působivý pylon vyznačuje vstup na boží pozemky. Pylon se skládá ze dvou masivních bloků z pískovcových kvádrů, které rámovaly monumentální vchod. Byl dlouhý 63,04 m, každý ze dvou bloků zdiva byl vysoký 29 m a silný 9,4 m. Šíře brány činila 4,44 m. Průčelí pylonu bylo s výjimkou kratších stran po celé ploše pokryto reliéfní výzdobou.

Obě křídla pylonu se směrem nahoru zužují a jsou zakončená konkávní římsou. Průčelí bylo původně zdobeno čtyřmi praporci upevněnými na stožáry zapuštěné do země zasazené do svislých žlabů vytesaných do pylonu. V horní části byly stožáry připevněny úchytkami, které procházely skrz celý pylon. Podstavce stožárů tvořily kvádry z červené nebo šedé žuly a bloky ze starších staveb.

Před každým křídlem pylonu nechal Ramesse II. vztyčit jednu sedící a dvě stojící kolosální sochy, celkem tedy šest soch. Čtyři z nich byly z černé žuly a dvě z červené žuly. To vše bylo doplněno dvěma obelisky z červené žuly na křemencovém podstavci. Obelisky byly zdobeny vlysy s paviány. Na obelisky a jejich podstavce byla vyryta titulatura Ramesse II. Na vnější straně pylonu reliéfní výzdoba do detailů vykresluje bitvu u Kadeše, zde se egyptský panovník střetl s koalicí tvořenou Syřany, Palestinci a Chetity.

Elegantní nádvoří se sloupořadím

Také Ramesse II. nechal po vzoru Amenhotepa III. vybudovat nádvoří se sloupořadím (peristy). Tvoří jej dvě řady papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí. Zatímco středová část nádvoří není zakryta, sloupořadí bylo zastřešeno a jeho střecha tvořila terasu přístupnou ze schodiště na pylonu. Nádvoří bylo obehnáno zdmi zdobenými reliéfy, které znázorňují jednotlivé fáze svátku Opet.

Na výjevech vidíme například průvod horníků, kteří přinášejí Amonovi obětiny nejrůznějších hornin. Nad tímto výjevem je vytesán nápis, který vyjmenovává stavby Ramesse II. v Luxoru (Ipetresejet) a obsahuje rovněž modlitbu adresovanou Amonovi. Na stěnách nádvoří je zachycen pylon, jeho stožáry, kolosální sochy i obelisky. Vnější stěna zdí je zdobena scénami vítězství Ramesse II. v Sýrii a Libyi, především u Tunipu a Dappuru.

Prostor mezi sloupy v jižní polovině nádvoří zabíralo třináct kolosálních soch z černé žuly (jedenáct stojících a dvě sedící). Na levém boku některých kolosů byly vyryty obrazy manželek Ramesse II. V severozápadním rohu nádvoří nechal král do svého peristylu zakomponovat starší trojdílnou svatyni pro procesní bárku. Stavba vystavěná v době vlády Thutmose III. původně stála zcela samostatně před vstupem do chrámu. Dnes je „přilepená“ k vnitřní straně pylonu.

První pylon se dvěma sochami sedícího Ramesse II. kolem brány a obeliskem. Druhý obelisk, který zde stával, najdeme nyní v Paříži.