Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) nechal postavit zakladatel ptolemaiovské dynastie Ptolemaios I. Sótér  u města Alexandrie, které bylo za Ptolemaiovců novým hlavním městem Egypta. Maják na ostrově Faru (známý také jako Alexandrijský maják) byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa.

Maják na ostrově Faru – jeden ze sedmi divů světa

Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) byl zničen a nezůstal žádný nákres (krom malého zobrazení na minci). Podle popisu římského válečníka a filosofa Gaia Plinia Secunda měl čtvercovou základnu s délkou stran 180 až 190 metrů. V těchto rozměrech byl postaven dvoupatrový palác, který měl mít v každém rozhu ještě věž. O tom, jak byly tyto věže veliké ale Gaius Secundus nepíše.

Samotný maják se nacházel uprostřed této čtvercové stavby. Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) tvořila čtverhranná věž, která se postupně zužovala směrem vzhůru. Přesné rozměry majáku (věže) ale nejsou známy, jeho výška však byla mezi 60 až 80 metry. Historické prameny občas uvádějí, že maják sloužil i jako pevnost, je tedy možné, že hlavní věž byla zakončena cimbuřím.

Alexandrijský maják – systém tří věží

Na hlavní věži majáku byla umístěna užší, pravděpodobně osmiboká věž, ukončená kamennou plošinou s otevřenou sloupovou síní (peristylem). Ve sloupové síni bylo zrcadlo, které odráželo sluneční paprsky a v noci zde byl zapalován oheň. Celková výška stavby není nikde udávána, jediný údaj z něhož lze tuto výšku dopočítat je vzdálenost na jakou bylo světlo z tohoto majáku viditelné.

Flavius Iosephus (židovský kněz, učenec a historik) uvádí, že světlo z majáku na ostrově Faru bylo vidět na vzdálenost tři sta stadií, což je mezi 53 a 56 kilometry. To by ale předpokládalo výšku majáku 180 metrů, což ale pravděpodobně přesahovalo stavební možnosti tehdejší doby.

Zdá se, že maják se skládal ze tří částí:

    • hlavní čtverhranná věž – předpokládaná výška 60 metrů
    • prostřední osmiboká věž – předpokládaná výška 22 metrů
    • kulatá věž – předpokládaná výška 8 metrů

Pokud jde o stavební materiál, ani o něm nebylo dlouho nic bližšího známo. Strabón uvádí, že stavba byla z bílého kamene, pozdější argeologické nálezy potvrdily, že přinejmenším některé části byly z bílého mramoru.

Zánik majáku na ostrově Faru

K prvnímu poškození Alexandrijského majáku došlo při dobytí Alexandrie Římany. Ve 4. století pak byl maják poškoze zemětřesením a poté zde přestal být udržován oheň. Do 7. století byl využíván (právě díky své bílé barvě) jako denní maják. Přístav byl ve 13. století zanesen pískem a tehdy ztratil svou funkci zcela. Definitivní zkázu majáku přineslo zemětřesení v roce 1326.