Po vynesení a roztřídění všech předmětů z královské předsíně se Howard Carter připravoval na proražení zdi. Za ní tušil, že bude Tutanchamonova pohřební komora. Celá akce proběhla pod pečlivým dohledem mecenáše lorda Carnarvona a dvaceti pečlivě vybraných hostí.

Dvě černé sochy „Tutanchamonova ka“ byly uloženy do dřevěných skříní. Po odstranění povrchové vrstvy sádry uvolňoval Carter jeden kamenný kvádr za druhým. Přitom ale dával velký pozor, aby kameny nespadly do místnosti, kam dosud nikdo nevstoupil. Když byl otvor dostatečně velký a mohl jím protáhnout svítilnu zjistil, že asi metr od vchodu je další masivní zeď, která vypadala (a skutečně byla) jako když je z masivního zlata. Howard Carter záhy přišel na to, že ona masivní zeď je první ze sarkofágových schrán, které měly chránit věčný spánek mladého Tutanchamona. Pokračoval v rozebírání zdi tak dlouho, než se otvorem mohl protáhnout člověk. První do místnosti vstoupili pochopitelně Carter s lordem Carnarvonem.

Tutanchamonova pohřební komora – stopy po vykradačích

Perly z náhrdelníku roztroušené po zemi dávaly tušit, že i tudy prošli starověcí vykradači, ale nebylo jisté, zda se jim podařilo dostat až k sarkofágu. Před Carterem a jeho mecenášem se nacházel obrovský skříňový sarkofág. Jeho stěny byly pokryty pláty zlata, do kterých byly vyryty magické hieroglyfické texty. Pozlacený vnější sarkofág zabíral téměř celou pohřební komoru. Mezi stěnou sarkofágu a stěnou pohřební komory bylo asi 50cm.

Howarda Cartera zajímala zejména dvířka sarkofágové schrány. Byla na nich obyčejná petlice, nikoliv pečeť! Za nimi nalezl podstavec se smutečním příkrovem. Po sejmutí příkrovu Carter objevil další dvířka vedoucí do druhé sarkofágové schrány – s neporušenou pečetí! To bylo znamení, že až k mumii Tutanchamona se nikdo nedostal. Rozměry první schrány byly 5,08 m na délku, 3,28 m na šířku a 2,75 m na výšku.

Druhá schrána sarkofágu

Po rozložení první schrány a opření jejích stěn o zeď mohl Howard Carter obdivovat druhou schránu, která byla celá pokryta lněným plátnem. Druhá schrána měřila 3,74 m na délku, 2,35 m na šířku a vysoká byla 2,25 metru. Měla tvar per wer, heraldické svatyně Horního Egypta. Všechny plochy byly zdobeny štukováním a zlatými plátky. Na dvířkách byla vyryta postava Tutanchamona předstupujícího před Usira a Reharachteje. Stěny byly zdobeny mnoha texty, zejména z Knihy mrtvých. Na vnitřní části bylo zobrazení Gebovy manželky Nut – tato božstva symbolizovala Zemi a Nebe.

Třetí schrána sarkofágu

Třetí schrána měla stejný tvar jako druhá (tedy per wer) a měřila 3,4 m na délku a 1,92 m na šířku. Skládala se z deseti desek pokrytých zlatými plátky, do kterých byly vyryty posvátné formule. Na víku byl sluneční kotouč obklopený osmi ptáky s roztaženými křídly – čtyřmi supy, dvěma supy s hadí hlavou a dvěma sokoly. Na bočních stěnách byly výňatky z Amduatu (Knihy o tom, co je v podsvětí) a Knihy mrtvých. Na této schráně byly znázorněny bohyně Eset a Nebthet, které chránily zemřelého panovníka.

Čtvrtá schrána sarkofágu

Tuto schránu se nikdy nepodařilo zcela složit, protože sarkofág v ní uložený byl příliš velký na to, aby se daly všechny stěny spojit. V této schráně byla vana s Tutanchamonovou rakví. Její tvar připomínal per nu, starověký severní palác s klenbou podobající se kolébce. Na reliéfech jsou zachyceni Eset, Nebthet a Thovt s průvodem bohů. Dveřní prostor stejně jako u třetí schrány střeží Eset a Nebthet, na stropě schrány je bohyně Nut s roztaženými křídly v doprovodu Hora.