fbpx

Jak vlastně vzniklo slovo faraon? Byl to pouze titul, nebo mělo pro starověké Egypťany symboličtější význam? Dnes je toto slovo jedním ze symbolů Egypta, ale bylo tomu tak vždy?

Oproti představám mnoha lidí je slovo „faraon“ relativně nové. Poprvé se objevilo v historickém literárním díle egyptského kněze Manetha, které sepsal na objednávku faraona. Tím faraonem byl Ptolemaios II. Filadelfos. Toto dílo mělo ukázat na starobylost a vznešenost Egypta řeckým vládcům. V něm bylo užito slovo „farao“ (faraw). Do té doby bylo používáno slovo „per aa“ (Velký palác), kterým se původně označoval královský palác, jeho obyvatelé a jeho celková funkce – podobně jako dnes používáme slovo Hrad. Vztahuje se k prezidentovi, prezidentské funkci a k sídlu prezidenta. Samotný výraz „per aa“ se jako panovnický titul začal používat až od Achnatonovy jazykové reformy.

Jméno – tajemství osobnosti

Jméno bylo nedílnou součástí královy osobnosti. Než se začal výraz „per aa“ používat jako titul, nebyl panovník označován jako „faraon xxx“, ale jako „Hor xxx“. Titulování se řídilo protokolem, který se vyvíjel od Archaického období a tento protokol faraonovi nejčastěji definovalo kolegium jemu blízkých kněží.

Každý faraon měl pět různých jmen (tzv. královský protokol), která mu byla přidělena při intronizačních obřadech. Po jménech často následovaly lichotivé přídomky, které zdůrazňovali jeho kladné a obdivuhodné povahové rysy. V titulatuře bylo na prvním místě Horovo jméno – každý panovník byl považován za důstojného nástupce tohoto boha a nejvyššího vládce Egypta. Tento titul přetrval až do Římské doby.

Na druhém místě bylo v titulatuře jméno „Obou paní“ – toto jmén se vztahovalo k době, kdy byla země rozdělena do dvou království. Severní část ochraňovala kobří bohyně Vadžet, jižní pak Nechbet, která byla zobrazována jako supice. Třetím jméno bylo „Zlatý Hor“ – toto jméno připomínalo vítězství Hora nad jeho strýcem Sutechem. Na čtvrtém místě bylo trůnní jméno, kterému předcházel titul „Král Horního a Dolního Egypta“, tedy „Ten, který patří k sítině a včele“. Sítina symbolizovala jih, včela pak sever.

Poslední bylo rodné jméno uvozené titulem „Syn Reův“. Jednotlivé části titulatury bylo možné změnit. Dělo se tak pro zdůraznění velice významné události nebo vítězství, ale pět výše uvedených jmen se používalo současně.

Uveďme si pro ukázku titulatury dvou významných faraonů z období Nové říše – faraona Thutmose III. a faraona Ramesse II.

Thutmose III.

  1. Hor, „mocný býk vycházející v záři v Thébách (Vesetu)“
  2. Obě paní, „trvalé je panování jako panování Rea na nebesích“
  3. Zlatý Hor, „mocné síly a posvátných korun“
  4. Král Horního a Dolního Egypta, „pán Obou zemí, pán rituálů, trvalá je podoba Rea“
  5. Syn Reův, „Thovt ho zrodil, dokonalých podob“

Ramesse II.

  1. Hor, „mocný býk, milovaný Maat“
  2. Obě paní, „ochránce Egypta, podmanitel cizích zemí“
  3. Zlatý Hor, „mocný lety, velký vítězstvími“
  4. Král Horního a Dolního Egypta, „Reova spravedlnost je mocná, vyvolený Reem“
  5. Syn Reův, „Re ho zrodil, milovaný Amonem“

Kartuše

Kartuše byla původně oválná podoba hieroglyfické značky šen. Oba znaky dohromady vyjadřují myšlenku „vše obklopující ochrany“. Pokud se zobrazovala detailně, měla podobu dvou provazů na konci svázaných. Bylo do ní vpisováno trůnní a rodné jméno panovníka – Ramesse II.

Můžete si také stáhnout seznam některých faraonů starověkého Egypta s kartušemi s některým významem jejich jména.