Podíváme-li se na seznam ideogramů a fonogramů, jistě si všimnete, že význam některých znaků není zcela jednoznačný. Proto jsou dvoupísmenné a trojpísmenné znaky egyptského písma často doplněny jednopísmennými znaky, které opakují buď celý, nebo jen část jejich zvuku. Takové přídatné znaky se označují jako fonetické doplňky.

„tvář“ nebo HrAb nebo MRRW nebo L

Proto používali staří Egypťané jednosouhláskové znaky jako opakování některých nebo všech souhlásek tvořících dvou až třísouhlásky. Proto se znak  čte jako AB, protože přidaný znak B potvrzuje. Stejně tak u znaku  přidané znaky M a R potvrzují, že se tento znak čte jako MR.

Znak  (dvouhláska) může být doplněna hlásko N a tím vznikne znak , který čteme jako MN. Stejně tak trojhláska  doplněná souhláskami F a R vytvoří skupinu , ale můžeme ji doplnit také znaky N, F a R a tím vznikne skupina  která se čte NFR. V této souvislosti se Vám jistě vybaví napříkla kartuše  se jménem faraona Snofrua.

Tím tuto lekci ukončíme a příště se podíváme na pády.