Nenajdeme v historii starověkého Egypta příliš žen, které byly svým manželem tak milovány a hrály aktivnější roli při správě Egypta. Nefertari takovou nepochybně byla. Dokazuje to i hrobka královny Nefertari QV 66 v Údolí královen. Nefertari si vzala Ramesse II. dřív, než nastoupil na trůn a po celých 26 let byla jeho hlavní manželkou, důvěrnicí a spolupracovnicí.

Jen pro představu uvádím tituly Nefertari – Milovaná Mutou, Velká královská manželka, božská manželka, matka krále, dědičná šlechtična a „Ta, pro niž svítí slunce“. K tomu přidejme tituly Paní Horního a Dolního Egypta nebo Paní Obou zemí, což jsou ženské verze titulatury, která byla určena pouze pro faraona.

Hrobka královny Nefertari QV 66 byla objevena v roce 1904 Ernesto Schiaparellim. Byl to jeden z největších objevů v thébské archeologii. Hrobka byla v 50tých letech 20. století uzavřena a mezi lety 1988 – 1995 podstoupila konzervační proces, který vedl Gettyho institut. V roce 1995 byla znovu otevřena, ale jen pro omezený počet turistů denně, ale v roce 2003 byla znovu zavřena. Dnes se do hrobky dostanete pouze pokud jste ochotní obětovat nemalý bakšiš.

Problémem je – jak jinak – štuk. Hrobka královny Nefertari QV 66 byla vytesána ve spodní části Údolí královen a protože se starověkým řemeslníkům nepodařilo vytvořit hladký povrch. Museli tedy pokrýt hrubé zdi silnou vrstvou štuku a na něj pak aplikovali malovanou výzdobu. Jeho váha a tendence oddělovat se od podloží vede k tomu, že štuk praská. Konzervační proces, který vedl Gettyho institut, sice praskání zpomalil, ale nedokázal zcela zastavit. Přítomnost potících se turistů v hrobce nepříznivě ovlivňuje stupeň vlhkosti v hrobce a urychluje tak praskání štuku.

Plán hrobky Nefertari QV 66

Plán hrobky královny Nefertari QV 66 je poměrně prostý, ale výzdoba hrobky je skutečně impozantní. Už jen projít dveřmi od schodiště do předsíně je úžasný zážitek. Z jasně bílého pozadí vystupují pestré postavy a složité hieroglyfy. Barva je přitom tak jasná, že se těžko věří tomu, že je přes 3 000 let stará.

Předsíň je první místností hrobky. Klenbu dveří zdobí opravdu pozoruhodná scéna – zažloutlý kotouč vychází mezi dvěma červenými horami na východní obloze. Po stranách jsou dva sokoli s pokrývkami hlavy Esety a Nebthety. Na zárubních je na levé straně dodnes viditelná bohyně Horního Egypta Nebtheta a napravo dolnoegyptská kobří bohyně Vadžet.

Na pravé přední stěně je nad 17. kapitolou Knihy mrtvých (mimořádně krásně malovaný hieroglyfický text) znázorněna Nefertari. Má na sobě složitě plisovaný, téměř průhledným plášť a na hlavě supí čelenku. Sedí pod altánem ze spleteného rákosu na židli se složitým vzorem. Nefertari drží v ruce žezlo a hraje hru senet (podobná naší dámě). Aby získala přístup do podsvětí, musí porazit svého neviditelného protivníka. Na levé stěně předsíně pokračuje 17. kapitola Knihy mrtvých a dále je tu scéna, kde mumie Nefertari leží na márách se lví hlavou pod konstrukcí. Po stranách stojí dva sokoli, které pokrývky hlavy označují jako Esetu (napravo) a Nebthetu (nalevo).

Dokonalá výzdoba hrobky QV 66

V zadní stěně se nad sloupci textu a dveřmi nacházejí dvě postavy Šua a Rea v podobě mumie. Napravo od nich sedí na trůně Hor a Nefertari. Na pravé stěně předsíně (kde je široký průchod do vestibulu) stojí ve svatyni s oblou střechou Usir. Většina postav Usira je v této hrobce znázorněna s téměř ženským pozadím a boky. Rozhodně nejde o náhodu – Nefertari měla být po smrti ztotožněna s Usirem .

Stejně dokonale je vyzdobený i vestibul. Na zárubních širokého průchodu stojí nalevo bohyně Selket se štírem na hlavě, napravo bohyně Neit se štítem a šípy. Obě bohyně mají oděv stejně vzorovaný – liší se pouze pokrývky na hlav. Na levé stěně vede Eset Nefertari před Cheprera, který je na zadní stěně vestibulu. Cherperův trůn je zdoben šupinovým vzorem se symbolem sjednocení Horního a Dolního Egypta na spodním zadním panelu. Na pravé stěně je znázorněn Reharachtej vedle Hathory a chystá se královnu přijmout.

Ve všech scénách je Nefertari znázorněna jako zvlášť přitažlivá postava. Má velké oči mandlovitého tvaru, které má obtaženy silnou linkou, plné rty, červené tváře a v uších bohatě zdobené náušnice. V mnoha scénách má na hlavě supí čelenku, která byla typická pro královské matky. Její krásnou postavu zvýrazňují pečlivě plyzované pláště, jejichž záhyby jsou naznačeny odstíny bílé a šedé.

Vedlejší místnost má rozměry 3 x 5 metrů a na pravé straně přední stěny stojí Nefertari před stolem a obětuje hieroglyf pro „látku“ Ptahovi. Ten stojí v malé červené svatyňce a za ním je znázorněn velký pilíř džed. Na levé stěně je 94. kapitola Knihy mrtvých. Na zadní stěně obětuje Nefertari velké množství potravin sedící postavě Usira a Horovým synům. Napravo je další kupa obětin – tentokrát pro Atuma.

Vnitřní rampa a schodiště obklopují brány, výklenky a stěny různé šířky. Stěny průchodu jsou zdobeny hady s korunami Horního a Dolního Egypta. Další průchod pak zdobí kartuše královny Nefertari se dvěma kobrami po stranách. V horní části levé stěny stojí Nefertari před plným obětním stolem a obětuje víno bohyním Eset a Nebthet. V horní části pravé stěny se tato scéna opakuje, tentokrát ale s bohyněmi Hathorou, Selket a Maat.

Pohřební komora hrobky QV 66

Pohřební komora je velká – rozkládá se na ploše 10,4 x 8,2 m. Podél všech čtyř stěn vede římsa, která byla pravděpodobně určena pro pohřební výbavu. Výzdoba se skládá ze dvou částí – pravá polovina místnosti je určena pro 146. kapitolu Knihy mrtvých, levá pro 144. kapitolu stejné knihy.

Na pravé straně přední stěny stojí Nefertari před 19ti sloupci textu a proti třem démonům, kteří střeží první bránu podsvětí. První démon drží olistěnou haluz a jmenuje se „Ten, jehož tvář je odvrácena“. Následuje ho „Ta s ohnivýma ušima“ a „Křičící“. Na levé stěně za drobným průchodem kapitola pokračuje a tři démoni střeží druhou bránu. Jsou to „Ten, kdo otevírá jejich čela“, „Ctnostná tvář“ a „Spalovač“. Třetí z pěti bran, o kterých se píše ve 144. kapitole Knihy mrtvých střeží „Ten, jenž pojídá výkaly své zadní části“, „Ostražitý“ a „Ten, jenž kleje“.

Pravou stěnu zdobí texty ze 146. kapitoly Knihy mrtvých a démoni, kteří střeží brány na polích Iaru v Usirově říši. Na zadní stěně komory vzdává královna hold sedícím postavám Usira, Hathory a Anupa. Čtyři pilíře v pohřební komoře se vyznačují nejkrásnějšími dochovanými malbami v celé hrobce. Tři vedlejší místnosti ztratily téměř všechnu výzdobu a jsou pro veřejnost uzavřeny. Strop v celé hrobce je tmavomodrý a pokrytý velkým množstvím žlutých pěticípých hvězd.