Hladová stéla

Hladová stéla popisuje období vlády prvního faraona 3. dynastie Džosera, který byl jako první faraon pohřben v pyramidě a nikoliv mastabě. Stupňovitá pyramida je dílem vynikajícího architekta Imhotepa. Stélu najdeme na ostrově Seheilu nedaleko Elefantiny.

Podle použitého jazyka došli archeologové k závěru, že stéla vznikla za vlády Ptolemaiovců. Někteří archeologové se domnívají, že je dílem místních kněží boha Chnuma. Za vlády Ptolemaiovců bylo běžné, že různé náboženské skupiny bojovaly o moc a vliv. Tak se mohlo stát, že Hladová stéla mohla sloužit jako prostředek legitimace moci Chnumových kněží nad oblastí Elefantiny.

Hladová stéla a její příběh

Příběh, který nám stéla vypráví, se odehrává v 18. roce vlády Džosera. Faraona znepokojuje, že se Nil nerozvodňuje a zemi svírá sedmý rok hladomor. V důsledku sucha pak docházelo k rabování a porušování zákonů. Džoser se obrátil na kněze Imhotepa a chce vědět, kde se narodil bůh Nilu Hapi a který bůh na onom místě bydlí.

Imhotep se vydává prozkoumat archivy chrámu v Hermopoli („Chrám sítí“), který je zasvěcen Thovtovi. Tam se dozvěděl, že záplavy ovládá bůh Chnum z Elefantiny. Imhotep se okamžitě vydává na místo, kde se nachází chrám boha Chnuma zvaný „Radost života“. Zde se Imhotep očistí, modle se k Chnumovi o pomoc a nabízí mu „vše dobré“. Po chvíli usne a ve snu se setká s Chnumem. Na konci snu Chnum slíbil, že bude znovu zaplavovat Nil. Imhotep se probudí svůj sen si ihned zapíše. Poté se vrací k Džoserovi, aby řekl králi, co se stalo.

Faraon je potěšen a vydává dekret, ve kterém nařizuje obnovu Chnumova chrámu a pravidelné přinášení obětin.