Neferirkareova pyramida v Abúsíru

Neferirkareova pyramida je nejvyšší pyramidu celé oblasti Abúsíru. Neferirkare byl bratr faraona Sahurea. Jméno Neferirkareovy pyramidy „Kakai je duší“ je odvozeno od Nerirkareova tzv. rodného jména. I ona dnes spíše připomíná hromadu kamení než pyramidu, nápadnou jen výrazně vystupující stupňovitou strukturou svého jádra. Výzkumem Neferirkareovi pyramidy se jako první zabýval Perring a po něm Lepsius. Toho upoutal obnažený tvar jádra pyramidy do té míry, že právě na něm založil svoji teorii o stavbě egyptských pyramid pomocí skloněných vrstev.

V letech 1904 – 1907 pokračoval s výzkumem Borchardt, který na počátku svého výzkumu poznamenal, že způsob stavby pyramidy nelze nikde jinde tak dobře studovat jako právě na této pyramidě. Jak byl tento úsudek ošidný se ukázalo později.

Neferirkareova pyramida, pohled do nitra

Neferirkareova pyramida byla stavěna ve dvou etapách – nejprve byla pojata jako stupňovitá, skládající se ze šesti stupňů. Šlo o poměrně neobvyklé rozhodnutí, protože éra stupňovitých pyramid dávno pominula. Jádro bylo postaveno z poměrně dobře opracovaných bloků místního vápence. Nejnižší stupeň byl dvakrát vyšší, než stupně zbývající. Částečně byl i obložen jemným vápencem.

Když však obložení dosáhlo výšky přibližně prvního stupně, byla práce přerušena. To byl pravděpodobně okamžik, kdy bylo rozhodnuto pyramidu rozšířit a změnit na pyramidu „pravou“. Toto rozšíření bylo provedeno z málo kvalitních bloků kamene. Z absence zbytků obložení z okolí pyramidy lze usuzovat, že i obložení zůstalo nedokončené.

Vchod do podzemí je umístěn přibližně ve středu severní stěny 2 m nad základnou. Počáteční sestupná část chodby ústila asi 2,5 m pod úrovní základny pyramidy do nevelkého vestibulu. Bezprostředně za ním byl umístěn hlavní žulový zátaras jednou padací deskou. Zbývající delší vodorovná část chodby se na dvou místech lomila a celkově se skláněla k východu.

Přístupová chodba, která začínala v severojižní ose pyramidy, ústila do pohřební komory. Chodba byla postavena z vápencových bloků dost neobvyklým způsobem. Nad plochým stropem byl další sedlový strop. Způsob stavby této chodby je unikátní, protože u žádné pyramidy z období Staré říše se s něčím podobným nesetkáme.

Předsíň i pohřební komora byly v minulosti velmi poničeny zloději kamene do té míry, že dnes je obtížné vůbec s určitostí rekonstruovat jejich původní vzhled. Obě místnosti byly orientované východo-západně byly stejně široké se sedlovým stropem. Do dnešních dob se dochovaly dvě ze tří vrstev obrovských vápencových bloků, které strop tvořily. Předsíň byla o něco delší. V pohřební komoře se nepodařilo nalézt nic z mumie, pohřební výbavy a ani sarkofágu.

Zádušní chrám Neferirkarea

Zádušní chrám Neferirkarea vznikal postupně a podobně komplikovaným způsobem jako pyramida. Pyramidový komplex postrádal údolní chrám, vzestupnou cestu a také kultovní pyramidu bychom zde hledali marně. Celý komplex se dokončoval ve spěchu a některé jeho části dokonce až po smrti faraona. Neferirkare zemřel v 11tém roce své vády, v době, kdy zádušní chrám a ani vzestupná cesta nebyly vybudovány. Kolem zádušního chrámu a pyramidy byla postavena mohutná cihlová ohradní zeď. Měla pravděpodobně několik bran. Jednu z nich, jihovýchodní, se podařilo objevit České archeologické expedici při výzkumu sousedního pyramidového komplexu Neferirkareovy manželky, královny Chentkaus II.