fbpx

Haremhebova hrobka KV57 byla objevena v roce 1908 a zasloužil se o to britský archeolog William Edward Ayrton. Jedná se o jednu z největších a nejkrásnějších hrobek v Údolí králů. Z architektonického hlediska jde o předěl mezi staršími hrobkami faraonů 18. dynastie (které se vyznačovaly osou zlomenou do pravého úhlu) a hrobkami z pozdější doby Nové říše, které se držely vždy jediné přímé osy. Haremhebova hrobka KV57 má jediný „odskok“ osy v místnosti F (pilířová síň), kde je osa posunutá o 2,5m doleva. Jedná se o podobný „odskok“ jako v hrobce Sethi I. (tam je osa posunutá o 2,9m doleva).

Haremhebova hrobka KV57 je 128m dlouhá a pokrývá území o rozloze 473 m2. Byla poškozena průtrží mračen v roce 1996 a od té doby je uzavřena z důvodu nutných oprav. Ve starověku byla uzavřena a zapečetěna – zadní stěna komory se šachtou byla uzavřena kamením a sušenými cihlami, schodiště v pilířové síni bylo zaplněno kamennými bloky a vstupy do místností I (předsíň) a J (pohřební komora) byly uzavřeny dřevěnými dveřmi.

Zloději ve starověku však do hrobky přes všechny tyto zábrany pronikli a tak byla i Haremhebova hrobka KV57 vyloupena. Na místě zůstalo mnoho malých dřevěných sošek bohů, alabastrová skříňka na kanopy, miniaturní balzamovácí máry, věnce, šperky a několik nástrojů, které sloužily k hloubení a zdobení hrobky. Nejkrásnějším kusem, který zůstal na místě je sarkofág s krásně tesanou schránou i víkem. Je 2,7m dlouhý a 1,5 široký.

Haremhebova hrobka KV57 – plán hrobky

První čtyři chodby hrobky KV 57 nebyly nikdy vyzdobeny, ale můžeme si zde všimnout vápencového podloží a vrostlých vrstev rohovce, v nichž je hrobka faraona Haremheba KV 57 vytesána. První zdobenou částí hrobky KV 57 je až komora se šachtou. Na zdech této komory jsou jemně vytesány polychromované postavy. Je to první královská hrobka, která je zdobena místo malbou právě polychromovaným reliéfem.

Pilířová síň, která následuje hned za komorou se šachtou, je poměrně malá místnost, jejíž strop podepírají dva pilíře. Právě zde se osa hrobky posouvá o 2,5m doleva, čímž se tato hrobka liší oproti starším hrobkám faraonů 18. dynastie, kde se osa hrobky lámala do pravého úhlu těsně před pohřební komorou. Po pilířové síni následuje předsíň, která je zdobena podobnými scénami jako komora se šachtou.

Pohřební komora hrobky Haremheba

Pohřební komora hrobky faraona Haremheba má dvě části – v přední části je podlaha ve stejné výši jako v předsíni a najdeme zde šestici pilířů. Na konci přední části se nacházejí dvě schodiště (prostřednímu předchází ještě rampa), která vedou do zadní části, která je pravoúhlá a má plochý strop. Zde se nachází sarkofág. Každá z částí pohřební komory má jedinou malou vedlejší komoru po pravé straně a dvojitou boční komoru po levé straně. Za zadní stěnou pohřební komory jsou vytesané ještě další tři boční komory (jedna za druhou), které sloužily k uložení pohřební výbavy a obětovaných potravin a nápojů.

Sarkofág je z červené žuly a jak schrána tak víko jsou krásně vytesány a vyzdobeny zahloubeným reliéfem. V každém rohu sarkofágu je bohyně s rozepjatými křídly, která chrání mumii. Haremhebova pohřební komora je první, která má na zdech Knihu bran. Ve starších hrobkách byla na zdech pohřební komory kniha Amduat – „Kniha o tom, co je na onom světě“.