Abydos, Usirovo posvátné město

Napsal Felgr Pavel on .

Abydos (Abedžu) patřil do osmého hornoegyptského kraje. Město, jehož pohřebiště vzniklo již v dávných dobách, bylo zasvěceno šakalímu bohu Chontamentejovi (Ten, který je v čele západu), tedy bohu mrtvých.V historické epoše nahradil Chontamenteje Usir, jenž byl uctíván jako bůh zemřelých po celé zemi. Abydos (Abedžu) byl s Usirem spojován již od Staré říše a na počátku 2. tisíciletí př.n.l. nabyl jeho kult takové důležitosti. Ve městě byla uchovávána relikvie Usirovy hlavy (protože jeho tělo rozsekal na kousky bratr Sutech) a bylo považováno za bohův hrob.

Od vlády 6. dynastie se mnozí Egypťané nechávali pohřbívat v Abydu, aby se Usirovi co nejvíce přiblížili. Ti, kdo chtěli být pohřbeni jinde, zde ještě za svého života během návštěvy města alespoň nechali vztyčit pamětní stélu nebo přímo kenotaf, aby si tak předem zajistili život v záhrobí.

Abydos - hlavní místo Usirova kultu

O pět století později již Abydos zastiňoval všechna ostatní místa Usirova kultu. Věčný život už nebyl výsadou faraonů. Mohl ho dosáhnout každý, kdo pomocí magických rituálů a formulí dokázal napodobit jednotlivé okamžiky Usirovy smrti a zmrtvýchvstání.

V té době také vznikla první mystéria. Každý rok na konci října se v Abydu konala velká představení připomínající Usirovo utrpení. Na konci října totiž po záplavách začínalo nové období, kdy se do země zúrodněné bahnem zasévalo zrní. Celá země se připravovala na nový vegetační cyklus. Během oslav, připomínajících znovuvzkříšení boha a polí, přehrávali kněží události Usirova života. Nejstarší známy text vztahující se k přípravám a hraní usirovských mystérií v Abydu je vyryt na pamětní stéle vztyčené správcem pečeti Ichernefretem v 19. stol. př.n.l. Stéla je dnes uložena v berlínském muzeu.

Chrám Usira Chontamenteje se nacházel ve středu původního města, na jehož místě dnes leží vesnice Bení Mansúr. Cihlová stavba byla vybudována v období Staré říše, později ale na ní bylo provedeno množství úprav. Jižně od chrámu se rozkládalo pohřebiště, na němž si své zádušní chrámy nechalo vystavět několik králů.

Chrám Sethi I. v Abydu - pozoruhodná stavba

Mezi nejpozoruhodnější stavby v Abydu patří chrám Sethi I. (k němuž přiléhá kenotaf nazývaný Osireion), který dokončil jeho syn Ramesse II. Královské hrobky byly ve městě budovány již od jeho založení. V současnosti je pohřebiště známé pod arabským označením Um mel-Káb, „matka střepů“. Toto pojmenování souvisí s výskytem zlomků i celých kusů obětní keramiky. Na konci 19. století se při vykopávkách podařilo odhalit hrobky z období vlády prvních dvou faraonských dynastií.

V roce 1935 ovšem byly v Sakkáře objeveny první velké královské hrobky z téže doby, což vyvolalo bouřlivou diskusi obhledně funkce staveb v Abydu. Jednalo se o hrobky nebo kenotafy? Egyptologická obec se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Podle jedněch byli králové Archaického období pohřbívání v Sakkáře a v Abydu si nechávali budovat pouze kenotafy, podle druhých tomu bylo přesně naopak. Ale nakonec převládl názor, že kromě tří panovníků druhé poloviny 2. dynastie byli panovníci pohřbíváni v Abydu. Přispěl k tomu nález staršího královského pohřebiště v Abydu, známého jako pohřebiště „U“, kde byli pochováni vládci již částečně sjednoceného Egypta.

Hrobky z Archaického období měly dvě části – podzemní, určenou pro zesnulého, a nadzemní, v níž pozůstalí vykonávali zádušní kult. Nadzemní část stavěná z nepálených cihel byla předchůdkyní mastaby, jejíž stavební podoba se ustálila za vlády 3. dynastie. Královské hrobky v Abydu se rozkládaly v kamenitém podhůří libyjského masivu, takže jejich podzemní části jsou v podstatě hrobkou vyhloubenou na dně šachty do skály. Podařilo se nalézt první pohřební stély, což byly obloukovitě ukončené kamenné desky, do nichž bylo vyryto jméno panovníka.

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě