Luxor za vlády Amenhotepa III.

Luxor za vlády Amenhotepa III. představoval vrchol prosperity a architektonického rozmachu Nové říše. Faraon Amenhotep III. patřil mezi nejvýznamnější egyptské panovníky a během své vlády proměnil Théby v monumentální centrum plné chrámů a soch. Díky rozsáhlé stavební činnosti se Luxor stal symbolem bohatství a moci starověkého Egypta. Luxorský chrám sloužil především náboženským slavnostem, zejména známému svátku Opet, během kterého byly přenášeny posvátné bárky bohů mezi Karnakem a Luxorem.

Amenhotep III. z Théby

Amenhotep III. vládl během 18. dynastie v období míru a hospodářského rozkvětu. Théby, dnešní Luxor, byly tehdy hlavním náboženským centrem Egypta a sídlem kultu boha Amona. Faraon investoval obrovské prostředky do výstavby chrámů, paláců a monumentálních soch, které měly zdůraznit jeho božský původ.

Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru

Luxor za vlády Amenhotepa III. rozkvétal. Vstupem do chrámu v Luxoru byla kolonáda, kterou nechal postavit právě Amenhotep III. Skládala se ze čtrnácti obrovitých papyrusových sloupů s otevřenou hlavicí, tyčících se po obou stranách aleje vedoucí na nádvoří. Nádvoří bylo vyzdobeno reliéfy s výjevy. Výzdoba ale byla provedena teprve za vlády Tutanchamona, jeho nástupců Aje a Haremheba a konečně Sethi I. Zastřešení kolonády se nedochovalo. Architrávy se původně skládaly z přibližně sto padesáti desek, z nichž každá vážila kolem čtrnácti tun.

Boční stěny kolonády sestávaly z vnější a vnitřní lícované zdi a prostor mezi nimi byl vyplněn stavebním odpadem a kamínky. Na zdivo byly použity kameny ze starších staveb, např. kusy jednotlivých sloupů. V horní části bočních zdí byla v pravidelných vzdálenostech vyražena okna, která dovnitř vpouštěla trochu světla. Do průčelí chrámu v Luxoru byly za vlády Aje vytesány a vymalovány výjevy uspořádané do velkých registrů. Na vnitřních stěnách kolonády jsou zobrazeny oslavy svátku Opet, kterýžto motiv se opakuje i v jiných částech svatyně.

Luxor za vlády Amenhotepa III. – další stavby

Kolonáda Amenhotepa III. ústí na nádherné nádvoří, z nějž se již vstupovalo do samotného chrámu. Nádvoří bylo ze tří stran ohraničeno dvěma řadami svazčitých papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí, které nesly masivní architrávy, do nichž byla vyryta celá královská titulatura – jména, epiteta a oslavné přípisky. Pod dlažbou tohoto nádvoří byla objevena slavná skrýše se sochami mnoha slavných panovníků, které jsou nyní vystaveny v luxorském muzeu staroegyptského umění.

Na jižní straně nádvoří plynule přechází ve sloupovou síň. Do stěn byly vyryty seznamy nomů (krajů), které měly přinášet obětiny bohu Amonovi. Za sloupovou síní následovaly kultovní prostory chrámu: kaple pro procesní bárku náležející Amonovi, Mutě a Chonsuovi, místnost na obětiny, sloupové vestibuly, sklady, svatyně bárky Amona z Karnaku (Ipetisut) a úplně vzadu pak svatyně Amona z Luxoru (Ipetresejet).

Do těchto míst mohli vstoupit jen kněží pověření uctíváním božského kultu. V následující svatyni bárky byl přijímán Amon, který při svátku Opet přicházel z Karnaku (Ipetisut). Strop svatyně byl původně rovněž podepřen čtyřmi sloupy, které však byly zbořeny na rozkaz Alexandra Velikého, jenž na jejich místě nechal vystavět novou kapli na posvátnou bárku.

Luxor za vlády Amenhotepa III. rozkvetl a jeho další vrchol přišel za 19. dynastie za vlády Ramesse II.