Do nejvýchodnější části chrámového okrsku, za Amonův chrám, vstupujeme po dřevěné rampě, která je postavená přes rozpadlou zeď v severovýchodním rohu tzv. Botanické zahrady. Vnější zdi, které postavil Thutmose III. nechal ozdobit Ramesse II. Na východ leží křovinami zarostlé a z větší části neodkryté chrámy Thutmose IV. a Ramesse II.

Právě Thutmose IV. zde nechal postavit obelisk, který byl původně pořízen jeho dědečkem – faraonem Thutmosem III. Obelisk byl 33 m vysoký a byl roku 357 přemístěn do Říma, aby zdobil Circus Maximus. V roce 1567 byl znovu přestěhován – tentokrát na Piazza San Giovanni in Laterano. Za východní zdí Hlavního chrámového okrsku najdeme částečně odkryté trosky velkého chrámu, který nechal postavit Amenhote IV./Achnaton.

Posvátné jezero s nebezpečnou vodou

Jižně od chrámu Thutmose III. se pak nachází Posvátné jezero, které do dnešní podoby upravil faraon Taharka (25. dynastie). Posvátné jezero v Karnaku má rozměry 200 x 117 metrů a je naplněno prosakující spodní vodou. Po většinu roku má špinavou barvu řas a zapáchá, i když byly několikrát pokusy jezero vyčistit a provzdušnit. Bylo prokázáno, že voda Posvátného jezera obsahuje velké koncentrace parazita, který způsobuje schisostomiázu (bilharzii) – laicky řečeno jde o jakýsi zánět močového nebo střevního ústrojí, který se sice dá zastavit, ale léčení je velice obtížné. Dříve se mu kněží také vyhýbali, ale nikoliv z těchto důvodů. Na jezeře ale veslovali při slavnostních příležitostech s malými posvátnými bárkami.

U severozápadního rohu Posvátného jezera se nachází další zajímavost – na velkém žulovém podstavci zde najdeme kamenného skarabea. Je to bohužel jediný dochovaný skarabeus ze čtyř, které nechal postavit Amenhotep III. pro svůj zádušní chrám na západním břehu Nilu. Sem ho nechal přemístit Taharka. Jeho svatyně leží od tohoto skarabea na sever.

Posvátné jezero v Karnaku