Zádušní chrámy faraonů

Dér el-Bahrí (v překladu Severní klášter) leží naproti Karnaku (Ipetisut), na západním břehu Nilu v amfiteátru, který lemují skalní útesy (součást Libyjského pohoří). Na jihu je amfiteátr uzavřen asi nejposvátnějším vrcholem tzv. "Západní horou". Prvním faraonem, který zde zahájil stavební práce byl zakladatel 11.dynastie Mentuhotep II., který si o celých 500 let dříve než Hatšepsut právě zde nechal postavit zádušní chrám, který se dnes nachází hned vedle chrámu Hatšepsut.

Půdorys chrámu Mentuhotepa II. byl velice zajímavý - nádvoří bylo osázeno stromy a vedla z něho rampa na prostornou terasu. Na ní byl Osiridův hrob ve tvaru nevysokého pahorku, který vyčníval z bujné vegetace. Dnes najdeme pouze zbytky z tohoto chrámu a můžeme si jen představovat, jak to zde vypadalo v době vlády tohoto faraona.

Chrám královny Hatšepsut

Hatšepsut byla manželkou Thutmose II. a po jeho smrti vládla Egyptu nejdříve jako regentka za nedospělého Thutmose III., ale záhy se prohlásila za faraona a vládla Egyptu celých 15 let (1498 - 1483 př.n.l.). Egypt za vlády Hatšepsut prožíval období prosperity. Hatšepsut toho využila a se svým architektem Senenmutem začala se stavbou terasovitého chrámu, jehož jednotlivé terasy byly propojeny šikmými rampami. Zádušní chrám Hatšepsut dostal název "Džeser-Džeseru" (Nejposvátnější z posvátných) a leží přesně v prodloužení osy hrobky královny Hatšepsut, která je v Údolí králů.

Zádušní chrám královny Hatšepsut - První terasa

Kolonáda je zakončena zdí, na které jsou krásné reliéfy. Ty se ostatně vyskytují v Dér el-Bahrí všude. Napravo od kolonády jsou tzv. "lovecké scény", které nám představují Hatšepsut jako sfingu, která drtí svými tlapami zástupy nepřátel. Na jiné malbě je Hatšepsut v bažinách při trhání papyru a lovu ptáků. Za to získává od Hathory projevů přízně. Nalevo od kolonády je Síň obelisků, kde je oslavována Hatšepsut jako stavitelka. Stejně jako všichni panovníci Nové říše se také Hatšepsut starala o zvelebování Karnaku (Ipetisut). Je zde popsána cesta řemeslníků do Asuánu, odkud měli přivézt monolity růžové žuly, ze kterých vznikly obelisky.

Zádušní chrám královny Hatšepsut - Druhá terasa

Po rampě, která je přímo v ose chrámu, vystoupíme z první na druhou terasu. Ta je po pravé (severní) straně lemována portikem s patnácti sloupy. Přímo proti sobě bude západní portik se dvěma řadami pilířů - celkem jich je 22. Po pravé straně druhé terasy najdeme Síň zrození, kde jsou reliéfy oslavující Hatšepsut a její královský majestát. Dvanáct bohů v čele s Amenreem rozhodlo, že je nejvyšší čas, aby Ahmosa (manželka Thutmose I.). Amon vzal na sebe podobu Thutmose I., Ahomsa záhy otěhotněla a porodila dceru Hatšepsut. Zcela napravo pak leží Anupova svatyně. Anup byl bůh balzamovačů a vládcem města mrtvých. Na zdi jsou reliéfy, kde je znázorněna Hatšepsut v doprovodu Anupa.

Na levé straně najdeme reliéfy, které představují výpravu do země Punt - tzv. Puntská síň (více o této zemi se dozvíte v části pro registrované uživatele). Zcela vlevo pak je svatyně bohyně Hathory - zmenšená kopie hlavního chrámu s vestibulem, dvěma sloupovými síněmi a svatyní, která je vyhloubená do skály. Sloupy, které podpírají chrám jsou nazývány Hathořiny, protože hlavice mají tvar ženské hlavy s kravskýma ušima.

Zádušní chrám královny Hatšepsut - Třetí terasa

Třetí a poslední terasa byla nedávno zrekonstruována. Zde se probouzí Hatšepsut ze smrti k životu. Nalevo je svatyně Hatšepsutina ka, na pravé straně je Reharachtejovo nádvoří a horní Anupova svatyně. Proti rampě přímo v ose chrámu je pak kaple Amona a královské rodiny.

Tajné skrýše

Za vlády posledních Ramessovců začaly narůstat v Thébách (Vasetu) a okolí nepokoje a vykradači hrobek se v honbě za zlatem a drahocennostmi nezastavili před ničím. Kněží se tak rozhodli pro neobvyklý krok - přemístili některé mumie, aby je uchránili před zneuctěním. Jedno z nově vybraných míst, které bylo považováno za zvlášť bezpečné, bylo právě v Dér el-Bahrí. Byly zde vybudovány tedy dvě skrýše.

První z nich se nacházela v dláždění síně, kterou se vcházelo do svatyně Thutmose I. a Hatšepsuty. Zde byly odkryty sarkofágy Amonových kněží. Druhá skrýš obsahovala královské ostatky nedozírné hodnoty - nacházela se těsně u chrámu při jeho jižní straně, kde byla vyhloubena 12m hluboká šachta s chodbou dlouhou 70m, která ústila do prostorné podzemní síně. Zde byly uloženy ostatky faraonů 18. a 19.dynastie - například Amenhotepa I., Thutmose II., Sethi I. nebo Ramesse II.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.