fbpx

Dér el-Bahrí (v egyptštině “severní klášter”) vděčí za svůj název koptskému klášteru, který stál dlouho na místě, kde si později královna Hatšepsut nechala vybudovat svůj chrám. A právě díky svému umístění možná tato památka dožila dnešních dní v tak dobrém stavu. Přírodní amfiteátr chrání zádušní chrámy tří staroegyptských panovníků – prvním ze stavitelů byl Mentuhotep II., další v pořadí byla královna Hatšepsut a posledním stavitelem byl Thutmose III., který byl několik let zbaven vlády svou matkou Hatšepsut.

Dlouhé terasy, jezírka, stromy …

Celý areál Dér el-Bahrí se nachází proti Thébám (Vasetu) na západním břehu Nilu. Ke vstupu do chrámu a na první nádvoří vedla vzestupná alej lemovaná sfingami. Tato cesta byla nazývána dromos a v době královny Hatšepsut byla zasazena do bujné vegetace, kterou tvořily vzácné stromy a rostliny ze země Punt.

Chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí byl vybudován jako semispeos – tedy vyhloubený a vytesaný do skály, která se vypíná nad ním, a částečně dostavěný. Tvoří ho tři na sebe navazující terasy. Čela jednotlivých teras tvoří řada pilířů, které jsou doplněny o tzv. protodórské sloupy.

Struktura chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí

První (nejrozsáhlejší) terasa chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí je lemována nízkými širokými zídkami a kdysi se v ní také nacházela jezírka. Po stranách vzestupné rampy, která vede na další terasu, jsou dvě řady sloupů. Druhá terasa je ze tří stran ohraničena sloupovími, z nichž jedno je nedokončené. Odtud se vstupovalo do dvou bočních kaplí – jedna patří bohyni Hathor, druhá Anupovi. Strop Anupovi sloupové síně je zdoben hvězdami a reliéfy zobrazujícími obětiny, kterými Hatšepsut uctila Amona, Anupa a Hathoru.

Severní strana kolonády je tvořena dvěma řadami sloupů. Na nich najdeme reliéfy líčící události ze života královny Hatšepsut – božské zrození, výchovu, nástup na trůn atd. Nejzajímavější jsou jistě výjevy, které zobrazují výpravu královny Hatšepsut do země Punt. Na jižním konci terasy je vchod do kaple, která je zasvěcena Hathoře. Rampa vedoucí na horní terasu je zdobená vlysem velkého hada. Právě zde se kdysi nacházela rozlehlá sloupová síň, která se ale do dnešních dní nezachovala.

Hlavní svatyně se skládá ze tří navazujících místností, v nichž je několik bočních výklenků, kam se ukládaly kultovní předměty. V první místnosti byl podstavec pro posvátnou bárku. Třetí místnost dal vyhloubit teprve v pozdějším období Ptolemaios VIII. Euergetes II. a je zasvěcena kultu velkých osobností, jakými byli Džoserův architekt Imhotep nebo architekt Amenhotepa III. Amenhotep – syn Hapuův.