- Dub 17, 2022
- Pavel Felgr
- Perská nadvláda
- 0 Comments
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek. Řecké vojsko v ní zasadilo zničující porážku perské armádě, kterou vedl příbuzný krále králů Xerxa I., Mardonius. Znamenalo to konec snahy Peršanů podmanit si evropské řecké městské státy.
Po bitvě u Salamíny, kde řecké loďstvo porazilo perské, musel Xerxés I. stáhnout velkou část své armády a v Řecku ponechal vojsko vedené Mardoniem, s příkazem, aby se počátkem příštího roku pokusilo znovu podniknout útok na jih.
Průběh bitvy u Platají
K prvnímu střetu došlo chybou při řazení řecké armády. Oddíl Megařanů se dostal do nevýhodné pozice a Mardonios vyslal jízdu, která řecký oddíl napadla a způsobila mu výrazné ztráty. Úplnému zničení oddílu zabránili athénští lučištníci, kteří začali ostřelovat odkryté Peršany.
Početnější perská armáda by mohla Řeky na obou křídlech obkličovat, ale nebylo to možné v této situaci. Slabinou dobré obranné pozice Řeků byla závislost na dodávkách vody ze vzdáleného pramene. To odhalil perský velitel Mardonios a vytrvalým napadáním zásobovacích vozů dostával Řeky do úzkých.
Po dvanácti dnech se řecké vojsko dostalo do kritické situace a tak se po oddílech začalo stahovat k městu Plataje. Tam byla možnost získat tolik potřebný zdroj vody. Celý ústup ale nebyl dostatečně rychlý a tak za úsvitu spatřil Mardonios poslední Řeky opouštět jejich pozice. Okamžitě se tedy rozhodl napadnout ustupující oddíly Sparťanů s Tegejců.
Sparťané srazili štíty s Tegejci a utvořili jednolitou falangu. Oddíl Athéňanů a Korinťanů, kteří už byli v bezpečí, se otočil a šel pomoci svým druhům. Na počátku měli Peršané převahu a všechny trumfy ve svých rukou. Perská jízda zaútočila na řecký střed a ten začal logicky ustupovat. Sparťané začali pomalu ustupovat a zdálo se, že Peršané záhy oslaví vítězství.
Zlom v průběhu bitvy
Elitní perské jednotky postupovaly dál a dál, když se náhle prořídlý oddíl Tegejců vyřítil do útoku na osobní gardu Mardonia. V tu chvíli zaútočili i Sparťané, na což musela reagovat perská těžká jízda v záloze. Rozjela se na nepočetnou skupinku Tegejců, ale narazila na pomalu pochodující falangy Sparťanů.
Peršané se zoufale snažili probít falangou, ale bez úspěchu. Naopak to byli Sparťané, kdo začal zatlačovat protivníka. Současně se jednomu teglejskému oddílu podařilo probít se až k Mardoniovi a zabít ho. Peršané bez svého vůdce podlehli panice, armáda se dala na ústup, který se měnil v rychlý útěk. Řekové tak dosáhli rozhodujícího vítězství.