Amonova věštba Alexandru Velikému

Roku 332 př.n.l. vstoupil Alexandr Veliký do Egypta poté, co porazil Peršany pod vedením krále Dareia III. v bitvě u Issu a rozhodl se obrátit na orákulum v Amonově chrámu v oáze Síwa. Alexandr doufal, že ho orákulum stvrdí jako faraona. Jeho první cesta vedla ale do Memfidy (Mennoferu), kde se nechal Ptahovým kněžstvem oficiálně uznat faraonem. Jejich uznání ale Alexandrovi nestačilo a proto se rozhodl obrátit se na orákulum v Síwě. Toto rozhodnutí bylo především součástí strategie a diplomacie.

Alexandr potřeboval vyslat k obyvatelstvu příznivý signál, kterým by si získal jejich důvěru a věrnost. Návštěvou orákula projevil Alexandr úctu k víře Egypťanů. Pro Egypťany tento krok rozehnal poslední známky nedůvěry, které k Alexandrovi chovali.

Věštírna v Síwě

V zimě roku 331 př.n.l. podnikl Alexandr nebezpečnou cestu do oázy Síwa, která se nacházela západně od Fajjúmu směrem k Libyi. Cesta byla dlouhá asi tisíc kilometrů a vedla z Memfidy (Mennoferu) jižně podél Fajjúmské prolákliny. Je ale možné, že se Alexandr rozhodl pro cestu po moři a v tom případě by plul podél pobřeží až k městu Paetonium a odtud by pak pokračoval do pouště po cestě vedoucí jižně od Kattarské prolákliny.

Po příchodu do oázy skryté ve stínu datlovníků se Alexandr odebral do Amonova chrámu, který byl založen za vlády 26. dynastie a kde se nacházela věštírna. Alexandrovou výhodou bylo, že znal egyptské zvyky a obyčeje. Amonův chrám se nacházel na útesu. Na nádvoří vedla přístupová cesta, po které se Alexandr dostal do vestibulu, odkud mohl vstoupit do svatyně.

Co se tehdy Alexandr dozvěděl se nikdo nikdy nedozví, ale samotný rituál stačil k tomu, aby se Alexandr stal novým egyptským faraonem.