fbpx

Dareios I. neměl cestu k moci předem danou. Zakladatel achaimenovské říše Kýros Veliký (559 – 530 př.n.l.) po sobě zanechal dva dospělé syny – Kambýsa a Smerdia. I když Dareios I. rovněž pocházel z vládnoucího rodu, nebylo příliš pravděpodobné, že jednou dosedne na perský trůn. Situaci mu však značně ulehčili oba královští bratři. Kambýsés dal nejprve zavraždit svého bratra, sám pak zemřel bez následníka v první polovině roku 522 př.n.l.

Dareios I.

Skutečnost byla pravděpodobně ještě trochu složitější. Když král Kambýsés (530 – 522 př.n.l.) nechal Smerdia zahubit. Učinil to tajně – podle řeckého dějepisce Hérodota znal pravdu jen on a dvořan, který vraždu vykonal. To umožnilo jistému mágovi jménem Gaumáta, aby se na samém sklonku Kambýsovi vlády vydával za Smerdia.

Gaumáta byl prý pravému Smerdiovi mimořádně podobný a nahrávaly mu i uvolněné poměry v centrální Persidě, vyvolané královou dlouholetou nepřítomností v zemi. Kambýsés po roce 526 př.n.l. vytáhl na vojenskou výpravu, aby si podrobil Egypt. Mágova vzpoura se klade do doby po 11. březnu 522 př.n.l., 1. července ho již uznávala celá říše včetně Babylonie a Egypta. Někdy mezi těmito daty zemřel na následky úrazu Kambýsés, který již nestačil proti uchvatiteli zakročit.

V létě toho roku vstupuje na scénu mladý, zhruba osmadvacetiletý Dareios, syn Hystaspův. Pomáhá mu přitom šest jeho druhů – Otanés (Utána), Góbryas ( Gaubaruva), Intafernés (Vindafarná), Megabyxos (Bagabuchša), Hydarnés (Vidarna) a Ardumanis (Ardumaniš). Ti všichni prohlédli Gaumátův podvod a usnesli se nepravého Smerdia ztrestat. Dne 29. září 522 př.n.l. pronikli společně do pevnosti Sikajauvatiš v Médii, kde mága zavraždili. Dareios se stal novým velkokrálem a přeskočil tak vlastně v následnickém pořadí svého otce a děda, kteří byli v době převratu ještě naživu. Svůj popis událostí vtělil Dareios do několika skalních nápisů, z nichž nejznámější se dochoval nedaleko Behistunu (je psán persky, akkadsky a elamsky).