STAROVĚKÝ EGYPT A JEHO HISTORIE

Č E S K Ý
EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV

Historie ČEgÚ

Rozhovory

Abúsír

Západní poušť

Egyptologie - to slovo samo o sobě ukrývá něco tajemného, dávného a mystického. Každý si pod ním určitě představí hlavně pyramidy a jiné monumentální stavby, jako například chrámy, sochy, obelisky. Po chvíli si vzpomene i na poušť, na řeku Nil, na města Théby, Alexandrie nebo Memphis a nakonec třeba také na hieroglyfy. Především však na starověkou vyspělou civilizaci. Na civilizaci, která uměla až podivuhodně přesně počítat, vyznala se ve hvězdách a která uctívala mnoho božstev. Například boha Slunce Ra(Re), Thovta, Ptaha, Isis, Hapi a jiné. Na civilizaci, která ve své době byla nejbohatší, nejvyspělejší a nejvýznamnější.

O Egyptě byli již mnohé napsáno, ale bylo to opravdu vše? Pochopitelně nebylo, protože Egypt je zajímavá země plná záhad. Některé už člověk rozluštil, ale některé na rozluštění ještě čekají. Vždyť kdyby bylo objeveno vše, proč by byly zas a znovu plánovány další a další expedice na vykopávky do Egypta. Například vykopávky v Abúsíru, které provádí Český institut egyptologie.

Tato věda studuje vznik pyramid a chrámů, život obyčejných lidí i králů.Studuje texty a nápisy na domech. Hlavní téma je ovšem studium pyramid a chrámů. Základy egyptologie byly položeny již za vlády Napoleona Bonaparteho, když se se svými vojsky dostal do Egypta. Napoleon dobře věděl, jakou hodnotu mají pyramidy, a proto se je nijak nesnažil poničit, naopak. Ještě je nechal zkoumat svými odborníky v armádě. Část francouzské armády totiž obsahovala 151 odborníků z nejrůznějších oborů - matematiků, arabistů, astronomů, zeměměřičů, lékařů, inženýrů, kresličů, tiskařů. Měli za úkol měřit, kreslit , pořizovat plány a mapy a klást solidní základy pro správu budoucí francouzské kolonie.

Francouzi byli po příjezdu do Egypta okouzleni starodávnými památkami. Mezi nimi byl i malíř Dominique Vivant Denon. Ten zachytil své dojmy v obrazech ke knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte. Tato kniha byla přeložená ihned do angličtiny a němčiny přispěla k tomu, že Evropu zasáhla touha po všem egyptském. Egypt ovládl vše - módu, kulturu, umění i design. Po úspěchu této knihy vyslovil generál Kléber myšlenku začít se sepisováním souboru knih o Egyptě. Dílo nazvané Description se l´Ëgypte bylo rozděleno do 4 základních částí: Antiquités, État moderne, Histoire naturelle a Carte topographique.Svazky se vydávaly 19 let od roku 1809-1828. Tak byly položeny základy, avšak při jejím vzniku sehrála roli náhoda - objevení Rosettské desky (viz. část Písmo - Rosettská deska).

Česká egyptologie je datována od roku 1878, kdy se naším prvním egyptologem stal Jan Kminek-Szedlo (12. 4. 1828 - 24. 11.1896), který přednášel na Boloňské univerzitě. Dalším ze známých českých egyptologů byl František Lexa (1876 - 1960), který roku 1905 publikoval první české překlady staroegyptských textů. V roce 1919 se stal mimořádným profesorem na UK a na Filosofické fakultě prováděl první přednášky z egyptologie. Jako řádný seminář byla egyptologie ustanovena roku 1925 a dva roky poté se František Lexa stal řádným profesorem.

Když se Jaroslav Černý (1898 - 1970) vrátil roku 1930 z vykopávek v Dér el-Medíně, stal se soukromým docentem egyptologie na UK. Roku 1946 odešel do Velké Británie a zde pak působil jako profesor egyptologie na Oxfordu a v Londýně. Mezitím začal Lexa publikovat jeho dosud uznávanou Grammaire démotique - gramatiku démotštiny.

V roce 1954 se docentem egyptologie stal také Zbyněk Žába (1917 - 1971). V roce 1958 byl na UK založen Český egyptologický ústav v Praze a Káhiře. V roce 1960 byl do funkce ředitele ústavu jmenován Zbyněk Žába. V letech 1961-1965 se Český egyptologický ústav UK zúčastnil akce UNESCO v Núbii a podnikal výzkumy v Kertásí, Tafě, Wádí Kitně a Kalábši. Také se plně věnoval výzkumu na Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru a to až do roku 1974. Mezitím v roce 1970 zemřel J.Černý a o rok později i Zbyněk Žába. Místo něj byl ředitelem ústavu jmenován František Váhala(1911 - 1974). Ten bohužel o 3 roky později také zemřel a novým ředitelem se stal Miroslav Verner, který je v čele ústavu dosud.