Chufu (Cheops), stavitel Velké pyramidy

Napsal Felgr Pavel on .

Chufu, kartuš faraona

Chufu (je rovněž znám pod řeckou formou svého jména Cheops) vládl přibližně v letech 2592-2567 př.n.l. a byl synem Snofrua a královny Hetepheres I. - dcery posledního faraona 3. dynastie Huneje. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnum-Chufuí, což v překladu znamená "Chnum, on mě chrání". Měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, jehož matku neznáme, druhým pak Rachef.

Chufu (Cheops) byl despota

Zatímco Snofru byl prý všemi obdivován a milován, Chufu byl znám jako krutý a autoritářský despota, který navíc údajně zanedbával své náboženské povinnosti. Přitom byl prý velice vzdělaný, zalíbení nalézal především v magii a okultních vědách a dokonce prý sepsal velmi podrobné pojednání o alchymii. To, že při stavbě jeho velkolepé pyramidy zahynulo mnoho lidí, ho prý příliš netrápilo.

Jeho syn princ Hardžedef mu vyprávěl o schopnostech kouzelníka Džediho, který prý dokázal oživit bytosti, jimž byla předtím sťata hlava. Chufu se o tomto zázraku chtěl přesvědčit na vlastní oči a neváhal pro pokus obětovat jednoho vězně. Zděšený kouzelník zvolal: "Nikoli lidskou bytost, ó vládce a pane můj! Takové věci se nesmějí provozovat na lidstvu!" Silně rozmrzelý Chufu se musel spokojit s ukázkou na býku a na drobných hospodářských zvířatech.

Chufu, stavitel Velké pyramidy zahalený tajemstvím

Chufu (Cheops) nechal postavit Velkou pyramidu, ale o něm samotném máme jen velmi málo písemných informací. Pouze několik hieroglyfických nápisů nalezených ve Wádí Magháře a jednu stélu, která byla objevena v dioritových lomech v Núbijské poušti západně od Abú Simbelu. Jediným dochovaným zobrazením velkého faraona je slonovinová soška, kterou roku 1903 nalezl v Abydu (Abedžu) archeolog Petrie. Soška zachycuje faraona sedícího na trůně a oděného do krátké suknice. Žádná větší socha zobrazující Chufua nebyla nalezena, ačkoliv za doby 4. dynastie právě sochařství procházelo obdobím velkého rozmachu.

Chufu (Cheops) pokračoval ve vojenských taženích do Núbie, Libye a na Sinajský poloostrov. Chufu byl bezesporu největším stavitelem ze všech faraonů Staré říše. Svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, která byla strategickým bodem při přechodu z delty do údolí Nilu. Na jihovýchod odtud se nacházelo hlavní město Mennofer založené legendárním panovníkem Menim. To se stalo důležitým uzlem říční dopravy. Na gízské plošině zahájil stavbu Velké pyramidy (jednoho ze sedmi divů starověkého světa, která je zároveň jediným "divem", jenž odolal zubu času). Je to největší hrobka, kterou si kdy jaký faraon nechal vybudovat. Vznikaly i další stavby, jejichž rozvaliny byly nalezeny v Tell el-Bastě, Dendeře a Kuftu.

Řetěz opevnění a velký vodní kanál

Chufu nechal vybudovat řetězec opevnění k ochraně východních hranic. Podobně nechal opevnit i řemeslnické vesnice v okolí míst těžby, aby je chránil před nájezdy beduínů. Na západním břehu Nilu byl vykopán kanál, po němž se dovážely suroviny na staveniště v Gíze. Velký kanál pravděpodobně využíval i sítě přirozených vodních nádrží na západním břehu Nilu, byl splavný po celý rok a v čase záplav bylo možné plavit se do blízkosti pyramid i na těžkých nákladních lodích. Podél Nilu byly rovněž vybudovány kanály a hráze pro zmírnění někdy ničivých účinků záplav. Ve Wádí Geráwí na východním břehu Nilu nad Memfidou (Mennoferem) nechal Chufu vystavět vůbec první přehradu všech dob, která měla zadržet přívalové vody. Přívalové deště ohrožovaly osídlení v této oblasti."

Stavba obrovské pyramidy a zakládání zádušních kultů vyčerpávalo ale materiální i pracovní zdroje Egypta a stálo na počátku narůstajících hospodářských a společenských potíží paradoxně právě v době, kdy se zdálo, že její sláva a velikost vrcholí. Nečekaná smrt korunního prince Kauaba (nejstaršího syna faraonu Chufeva) vedla k rozkolu uvnitř rodiny a přispěla k postupnému úpadku a nakonec zániku této dynastie.

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dokumentární filmy o starověkém Egyptu

Dovolená v Egyptě

Dovolená v Egyptě