fbpx

Kartuš Ptolemaios I.Ptolemaios I. Sótér byl synem makedonského aristokrata Lága (proto se též jeho dynastie nazývá někdy lágovská) a patřil už od časného mládí k Alexandrovým nejbližším druhům. Vyprávělo se prý, že jeho skutečným otcem byl Filip II., čímž byl Ptolemaios v očích širokých vrstev povýšen na nevlastního bratra samotného Alexandra!

Ptolemaios I. doprovázel Alexandra jako jeden ze sedmi členů jeho osobní stráže. Bojoval u Gráníku, vyznamenal v bitvě u Issu, později prokázal své schopnosti zejména v bojích pod Hindúkušem a na březích Indu. Ptolemaios nakonec dosáhl hodnosti, která odpovídá v našich pojmech kombinaci ministra obrany a šéfa generálního štábu. Byl také u Alexandrova smrtelného lože v Babylónu roku 323 př.n.l.

Ptolemaios se také zúčastnil porady nejvyšších hodnostářů o rozdělení správy Alexandrovi říše. Na této poradě si Ptolemaios řekl o Egypt a bez námitek ho dostal. Na rozdíl od svých druhů už tehdy pochopil, že Alexandrova říše se bez Alexandra neudrží, a tak místo boje o její ovládnutí jako celku, se rozhodl pro jednu z jejích částí.

Ptolemaiova vláda v Egyptě

Hlavním rysem politiky Ptolemaia I. ve vztahu k Egypťanům byla úcta k tradici. Ptolemaios I. zachoval a respektoval všechno, co bylo pro něho výhodné. K reformám přistupoval obezřetně a prováděl je citlivě. Makedoncům a Řekům, jejichž usazování v Egyptě podporoval, umožnil Ptolemaios I. žít podle vlastních tradic. Zavedl jakýsi dvojí režim, řecký pro Řeky a egyptský pro Egypťany, který jim umožňoval žít vedle sebe a vcelku je uspokojoval. Přitom však Ptolemaios I. nepřehlížel nutnost vytvářet mezi nimi spojovací články.

Pokud jde o zahraniční politiku, Ptolemaios I. se vyhýbal účasti na válkách svých bývalých druhů o Alexandrovo dědictví. Ptolemaios I. měl zájem o Egypt a neváhal využít příležitosti, kdykoliv se mu naskytla, aby se zmocnil některé z jeho dřívějších držav. Získal Kyrenaiku na západě, Palestinu s Foinikií na východě, jižní Sýrii, později též Kypr a Kyklady. Za pouhých dvacet let se stal Ptolemaios I. ve Středomoří pánem většího území než kdysi Ramesse II.

Alexandrie, sídlo Ptolemaiovců a nové hlavní město

Ptolemaios I. SotérSvé sídlo přenesl Ptolemaios I. Sótér z Memfidy (Mennoferu) do mezitím vybudované Alexandrie, kterou povýšil na hlavní město Egypta. V Alexandrii byl vystavěn královský palác, chrám boha Serapida, Múseion (chrám můz) s rozsáhlou knihovnou, do které byly postupně soustředěny všechny památky řeckého písemnictví. Dále bibliotéka, divadlo a další stavby. Založil nové město Ptolemaida Hermiú v Horním Egyptě.

Ptolemaios I. zrekonstruoval zavodňovací zařízení ve Fajjúmské oáze a kromě jiného obnovil průplav mezi Nilem a Rudým mořem. Největší a nejslavnější stavbou, kterou zahájil v posledních letech vlády, byl maják na ostrově Faru před alexandrijským přístavem. Měl podobu několika stupňové věže s plošinou pro otevřený oheň, byl obložen bílým mramorem a ozdoben sochami.

Maják na ostrově Faru měřil prý 180 metrů a převyšoval tak nejvyšší pyramidu. Nic se z těchto staveb bohužel nezachovalo. V Alexandrii se z nich nenašli dokonce ani trosky. Z majáku na ostrově Faru, sedmého divu světa, se podařilo identifikovat jen několik mramorových úlomků ve zdech středověké pevnosti sultána Kaitbaje, který stojí na jeho místě.

Kartuš faraona Ptolemaia I.
Kartuš faraona Ptolemaia I.

Hrobka: neidentifikována
Předchůdce: Alexandr Veliký
Nástupce: Ptolemaios II. Filadelfos
Doba vlády: 21 let

Manželky: Artakama; Eurydika; Thaïs; Berenika I. (matka faraona Ptolemaia II.)