Narmer a první dynastie faraonů

Za sjednotitele Egypta se považuje podle tradice král Meni (též Menej, řecky Menés). Jedná se o panovníka, který byl totožný s jiným známým jménem – Narmer. Informace o sjednocení je zachycena v Manethových Egyptských pamětihodnostech, na tzv. Ebózevské desce a na Turínském papyru. Za své sídelní město si Meni (Narmer) zvolil Cinev (This) v Horním Egyptě. Toto město se nacházelo asi 500 km jižně od Káhiry.

Zbytky tohoto města nejsou dodnes přesně identifikovány. Odtud se vypravil do Dolního Egypta a někdy kolem roku 3000 př.n.l. ho dobyl. Na hranicích obou zemí založil pak nové hlavní město Mennofer (Memfis). Je možné, že k pokusům o sjednocení Egypta došlo už podstatně dříve, a to ze strany vládců Dolního Egypta, kteří sídlili v Heliopoli (Iunu). Úspěch měl však, podle všech dochovaných informací, teprve Meni (Narmer?).

Meni (Narmer) – zakladatel první dynastie

Meni (Narmer) se také pokládá za zakladatele první dynastie egyptských králů, jichž známe celkem sedm nebo osm. Prameny se po něm (resp. po Narmerovi nebo Ahovi) zmiňují o Džerovi, Vedžóovi, Vedimevovi, Andžjebovi, Semsuovi a Kaovi. Z druhé dynastie známe od Manetha deset králů, z jiných pramenů ještě dva další. Spolehlivě jich ale máme doložených jen šest nebo sedm: Hotepsechemveje, Nebréa (Ráneba) , Ninécera, Venega, Senda, Chásechema a Chásechemveje (přičemž poslední dva jsou snad totožní).

Stručně lze o nich říci, že upevnili stát politicky i ekonomicky. Vedli také výbojné války, a to hlavně na Sínajský poloostrov, kde je lákaly měděné doly, a za zlatem do Núbie. Zdá se, že všichni museli potírat odstředivé tendence uvnitř země. Ještě Chásechem zanechal zprávu o potlačení velkého povstání v Dolním Egyptě, při němž prý zabil 48205 (nebo 47209) vzbouřenců a zajal 120 000 obyvatel. Tím vším vytvořili předpoklady pro vznik Staré říše, nejstarší říše v dějinách: téměř o půl tisíciletí starší, než byla akkadská říše Sargonova a téměř o tisíc let starší, než byla babylónská říše Chammurapiho.

Narmerova paleta